Chcete být šťastnější? Obklopte se cizinci

Je dost možné, že jste se s tímto tvrzením už někdy setkali, a byť to nezní zrovna hezky, něco na tom bude: Češi jsou spíše bručouni. Samozřejmě, žije se tu dobře. Víme to my a potvrzují to i expati. V žebříčku kvality života každoroční studie Expat Index, Česko zaujalo sedmé místo před zeměmi jako Finsko, nebo dokonce Nizozemsko a Japonsko. Ať už to tedy tak vypadá nebo ne, náš životní styl je skutečně nadstandardní. A pokud je tu problém, tak bude nejspíše jinde.

Z hlediska toho, jak dobře se zde expatům pracuje, jsme skončili na horních příčkách. Stejně jako v případě kariérních příležitostí. Skoro 70 % expatů se líbí jejich pracovní vyhlídky, a téměř 85 % z nich si pochvaluje stav naší ekonomiky. Výborně jsme na tom i v dostupnosti dětské péče a vzdělání, a také v rámci takzvaného indexu rodinného života. A v čem zaostáváme? Podle cizinců pracujících v Česku je to digitalizace a vlídnost místních obyvatel. V magické sekci Friendliness jsme totiž skončili na 62. místě. A to ze 64. Největším problémem tedy je, že problém máme, respektive jsme bručouni.

Podle cizinců je například atmosféra na českém pracovním trhu skvělá. V porovnání s jihem Evropy nebo ostatními zeměmi bývalého východního bloku je tu více možností. Češi mají skvělé nápady, chuť vytvářet a pracovat v týmu. Je tu také spousta příležitostí což je příznivé prostředí například pro startupy. Praha si navíc začíná budovat pověst evropského technologického centra, které je srovnatelné s Londýnem či Berlínem.

Řada cizinců žijících v Česku ale také zmínila negativa, mezi nimiž je například situace na trhu s nemovitostmi a samotní Češi. Ti jsou podle zahraničních studentů a zaměstnanců neochotní a nepříjemní. Jazyková bariéra je navíc příliš velká a čeština je těžký jazyk.

​​

„Po třech a půl letech života v Česku jsem k místním vůbec nepřilnul,” říká osmadvacetiletý expat z Ameriky. „Pokud se obklopíte pouze Čechy, do roka jste pryč. Pokud trávíte čas a pracujete s expaty, budete šťastnější,“ přiznává. Celkově si ale většina cizinců život zde chválí a tvrdí, že Česko nabízí nadstandardní podmínky pro život.

A co teď s tím? Vždy se samozřejmě můžeme odvolávat na to, že už jsme prostě takový a nikdy se nic nezmění. Nebo to můžeme zkusit pojmout jako mladší generace a najít si svou cestu ke štěstí. Ona totiž mladší generace je celkově mnohem více otevřená světu, mnohem více se setkává i s dalšími národy, a proto má také mnohem větší povědomí o tom, že to jde i jinak. Optimističtěji a s radostí do života.

Jak se učit optimismu

Změnit pohled na svět není tak těžké, jak to může vypadat. Jsou tu ale tři kroky, bez kterých to nepůjde: uvědomit si, že potřebuji změnu, začít registrovat a transformovat své myšlení a obklopit se těmi správnými lidmi. Je totiž pravdou, že lidé se snadno nechají strhnout davem a není vždy jednoduché bojovat proti konvencím nebo názoru většiny. Mnohem lépe v tomto případě bude fungovat seznámení se s novými lidmi, kteří mají to správné mentální nastavení a v ideálním případě vás motivují. Zkrátka vám jsou vzorem. S takovými lidmi je mnohem snazší trávit čas, plánovat a zažívat společně okamžiky, a také akceptovat rady. Ty bychom zároveň měli akceptovat pouze od lidí, kteří žijí životem, jaký bychom chtěli mít i my. Tedy od těch, kteří nás inspirují. Vidíte? Jsme opět u toho.

A právě takovým vzorem nám mohou být ostatní národy. Tak se pojďme inspirovat, otevřít se i jiným názorům a pohledům na svět. Železná opona padla před více než třiceti lety a my se už nemusíme uzavírat nebo omezovat. Naopak. Pokud se rozhodneme pro změnu, která nás povede ke šťastnějšímu a optimističtějšímu životu, ocení to nejen ostatní, ale především my sami. S úsměvem na rtech se zkrátka žije lépe. :)