„Digitální situace v Česku příznivá není a nástup AI to ještě umocnil,” říká Jan Dolejš z Digiskills

Digitální transformace je v Česku stále ještě buzzwordem, nikoli realitou všedních dní. A čím déle budeme stagnovat, tím hůře se budeme z této situace vymaňovat. S Janem Dolejšem, CEO vzdělávací platformy Digiskills, jsme hovořili na téma digitálních technologií, jejich nasazování ve firmách i ve státní správě, ale také o integraci technologií do výuky na školách. A zároveň o samotné aplikaci Digiskills a její snaze změnit přístup – ne ke klikání, ale k návykům a způsobu práce lidí.

Dobrý den, pane Dolejši, vy jste CEO online platformy Digiskills, která se zaměřuje na vzdělávací programy. Jak dlouho už na této pozici pracujete? A co vás samotného práce v Digiskills naučila?
V čele společnosti jsem od ledna 2023, takže už se blížím ke 3. roku.

Stále mě překvapuje a učím se, že rozdíl mezi možnostmi technologií a reálnou situací ve firmách je obrovský. To, co bylo možné před mnoha lety, se ve firmách stále nevyužívá nebo se s tím začíná nyní. Ať už jde o cloud, automatizaci a další.

Druhou věcí je správné naladění na běžné uživatele. My geekové rádi mluvíme svým vlastním jazykem, který se ale s běžnými lidmi vůbec neslučuje.  🙂

Povězte nám více o samotné platformě. Z toho, co je napsáno na oficiálním webu, hádáme, že se Digiskills zaměřuje především na digitalizaci a změny, které přináší dnešní doba. Je to tak?
Naším cílem není naučit lidi pracovat s aplikacemi, ale pomoci jim změnit návyky a v konečném důsledku zjednodušit život pomocí technologií. Samotné aplikace jsou jenom prostředek a v drtivé většině případů nejde ani o to, zda si vyberete aplikaci X nebo Y, ale zda ji používáte pro správný scénář. Cílem je, aby lidé dokázali změnit své návyky a jejich použití se stalo běžnou rutinou. V praxi se tak více zaměřujeme na samotné lidi a jejich chování, než abychom do detailu popisovali, kam mají v aplikaci kliknout.

Kdo je nejčastějším uživatelem vašich kurzů? Manažer, zaměstnanec, podnikatel, nebo ještě někdo úplně jiný?
Jsou to především zaměstnanci větších firem včetně manažerů i vedení. Se všemi těmito skupinami je přitom potřeba zacházet trochu odlišně. To vše spadá do systematického řízení změny, které v našich programech využíváme.

Naopak se příliš nevěnujeme jednotlivcům ani samostatným podnikatelům. Naše hlavní zaměření je na doručení změn u větší skupiny lidí, ať už jde o firmu o 50 členech nebo korporaci s několika tisíci zaměstnanci.

Myslíte, že toto je zároveň přesně ta cílová skupina, která tyto služby potřebuje nejvíce?  
Tady nastává vtipný rozpor. 🙂 Ano, tato skupina to nejvíce potřebuje, protože nadšenci nebo geekové si většinou informace najdou sami i bez naší pomoci. Ale zaměstnanci firem jsou většinou tak zahlcení prací, že na vzdělávání – aspoň si to myslí – vlastně nemají čas.

Bohužel si ale neuvědomují, že systematickým získáváním nových dovedností v budoucnu čas ušetří, takže se z krysího závodu dříve vymaní. I tak ale bojují firmy s tím, že lidé změnu potřebují, ale neuvědomují si to. Nebo proti tomu přímo bojují.

K situaci k dnešní digitální „revoluci” v Česku. Jaký máte názor na tempo a směr, kterým se v tomto ohledu české firmy ubírají? A jak se liší přístup k digitalizaci u malých firem oproti korporacím?
Jako člověku, který ví, co dnes technologie umožňují, je mi často smutno, když pak vidím realitu ve firmách. Současná situace tedy skutečně příznivá není a nástup AI to ještě umocnil. Firmy se po letargii, vlivem tohoto trendu, probudily a snaží se něco dělat. Jenže nasadit efektivně AI není možné bez předchozího „základu”. Firmy tak často hledají zkratku, která ale neexistuje.

Rozdíl ve firmách určitě je. Menší firmy bývají odvážnější v tom, jaké nástroje nasadí a vyzkouší. Na druhou stranu zde často chybí tlak na inovace a zlepšení. V korporacích to bývá opačně. Ze strany vedení je tlak a vůle něco změnit, ale je zde problém s bezpečností či omezením daných aplikací. A pak také rezistencí lidí.

Můžete uvést konkrétní případ firmy, která díky Digiskills významně zrychlila svou digitální transformaci?
Nedávno jsme na našem webu zveřejnili případovou studii v Raiffeisenbank, kde se digitální změny účastnili všichni zaměstnanci, tedy tisíce lidí. Výsledkem ročního programu je, že díky nově získaným návykům a dovednostem banka šetří okolo 45 000 hodin ročně! Hlavní zaměření přitom bylo na lepší sdílení informací, tedy jen část z celého digitálního vesmíru a spolupráce. Věříme, že s pokračováním naší spolupráce ušetřený čas ještě poroste.

Když už jsme u tématu digitalizace, co říkáte na stav digitalizace státní správy? To, že se neubírala zcela správným směrem bylo řečeno už mnohokrát. Kde ale podle vás došlo k největšímu pochybení?
Za mě je to začarovaný kruh. Kvalitního člověka (z oblasti IT) za platové tabulky nenalákáte. Profesionálové tedy odcházejí ze státní sféry do businessu. Bez nich ale kvalitní digitální řešení nevybudujete. Se státní správou máme bohaté zkušenosti i v případě našeho produktu a stav uvnitř je spoustu let za ostatními firmami, kde působíme, což celé jen dokresluje tuto situaci. A není to jen z pohledu digitálních nástrojů, ale i mindsetu lidí a ochoty něco zlepšit a změnit. Vše stojí na lidech.

Co teď s tím?
Všechny vyhodit a začít znovu. 🙂 Ale teď vážně. Řešením je ve státní sféře vytvořit takové prostředí, aby lákalo kvalitní lidi a profesionály. Počínaje to adekvátním ohodnocením, lepší IT infrastrukturou a výměnou vedení, které je často spíše digitálními dinosaury. Když nad tím tak přemýšlím, tak ta první odpověď byla možná jen stručná verze skutečného řešení.

Pojďme to vzít ale i z druhého konce. Protože na to, aby se dospělý člověk zvládl pohybovat v dnešní digitální době, je potřeba začít už ve škole. Jak hodnotíte současnou přípravu žáků a studentů?
Tady budu o malinko pozitivnější, protože zde snahu vidím. Hodně to akceleroval chatGPT, protože najednou už toto téma učitelé ignorovat nemohli. Vidím, že vzniká rovněž více skvělých projektů (jako třeba AI dětem). Stejně tak mám ve svém okolí několik osvícených učitelů, kteří toto téma do škol tlačí. A mám z toho radost.

Jinak ale platí bohužel i to, co jsem řekl před tím. Z mých zkušeností jsou mnohdy učitelé těmi, kteří změny sami nemají rádi. Je tedy ,,super”, když učitelé, kteří učí naše děti, se sami už moc učit nechtějí. 🙂 On byl totiž třeba dějepis za jejich života vlastně pořád stejný. Ale v případě IT je to něco, co se mění každým rokem. A je těžší držet krok.

Jaké kompetence by měly být podle vás součástí standardní výuky už od základní školy, aby studenti zvládli digitální výzvy?
Za mě jsou to především ty, které souvisejí s péčí o své tělo, mysl a zdraví. Pokud se totiž naše děti naučí lépe přemýšlet o svém těle a mozku, pomůže jim to zvládat i vše ostatní. Kritické myšlení, umění se učit a vzdělávat, překonávat stres a těžké situace, umět pracovat s financemi, zdravě jíst a hýbat se.. Tohle a podobné dovednosti povedou k tomu, že naše děti sami vycítí potřebu vzdělávání i po škole a sami si dojdou k tomu, jaké digitální kompetence je potřeba ovládnout v danou chvíli a stavu technologií.

Nabízíte v Digiskills například i nějaké kurzy právě pro juniory a studenty?
Primárně se na ně nezaměřujeme, ale naše kurzy jsou často i pro tyto skupiny. V minulosti pár pokusů, jak více propojit naše vzdělávání se školním systémem bylo, ale vždycky jsme pohořeli z různých důvodů.

Dětem tedy pomáháme skrze neziskové působení. Jako Digiskills například vzděláváme děti v dětských domovech díky nadaci Nadání a dovednosti. A já sám pak inspiruji studenty skrze projekt Můžeš podnikat.

Digitalizace je hodně všeobecný pojem. Pokud se ale zaměříme konkrétně na AI (jako pokročilejší transformační fázi), převažuje u ní ze strany firem zájem, nebo spíše zdrženlivost a strach z neznáma?
Vlastně všechny 3 věci naráz. 🙂 Zájem je vyvolán trendem a pocitem FOMO (strach, že o něco přijdeme, že nás konkurence s AI přejede). Firmy tedy v dosud nevídaném měřítku o AI mluví a snaží se vyvíjet nějaké aktivity. Zároveň ale často neví jak a mají rovněž strach, co to způsobí. Občas se směju, když čtu predikce, že za pár let bude velké procento lidí ve firmách nahrazeno a pak přijdu do firmy, kde většina lidí ani aktivně nepoužívá ChatGPT. 🙂 Jak chcete ve firmě něco změnit, když ani zaměstnanci ani vedení se tomuto tématu aktivně nevěnují? Často je to jen marketing na oko.

Jak Digiskills připravuje své uživatele na práci s AI - od základů po pokročilé nástroje?
Je potřeba si uvědomit, že AI není revoluce, ale evoluce nástrojů. Platí tedy to, co platilo vždycky. Lidi učíme nad AI lépe přemýšlet - vidět potenciál, chápat hrozby a hledat cestu, jak AI začlenit mezi své návyky. Až v momentě, kdy lidé toto zvládnou, se pouštíme do konkrétních aplikací s AI. Zde opět není tak důležité, jakou konkrétní aplikaci využijete, ale je potřeba najít vhodné scénáře. A tohle lidem zatím moc nejde. Neumí si představit, kde všude by mohla (AI) technologie pomoci. S tím jim hodně pomáháme.

Jaké etické otázky v oblasti AI považujete za nejpalčivější?
Budou lidé umět ověřovat informace a nespoléhat se jen na výsledky generativní AI? Nebude náš mozek lenivět? Mají lidé dostatečné kritické myšlení? A budeme si ještě vůbec užívat práci?

Když se podíváte do budoucnosti, jakou kombinaci digitálních a AI dovedností bude podle vás nezbytné zvládnout například do 5 let?
Kritické myšlení a ověřování.

Systematicky rozpadat problémy na dílčí části (řešitelné díky AI).

Systematicky a pravidelně se vzdělávat.

Správně formulovat své dotazy a přání – efektivní komunikace (s lidmi i AI).