Dvorecký most v Praze je v provozu. Atelier 6 ve spolupráci s Krištofem Kinterou propojili Pankrác a Smíchov viaduktem s kubistickým akcentem.

17. dubna byl v Praze otevřen nový Dvorecký most, který propojil zlíchovské a podolské nábřeží. Ten je určen pro provoz veřejné dopravy, cyklistů i pěších a uleví především jižní části města. Jeho okolí se bude dokončovat ale ještě další měsíce, a postupně přibudou další prvky, jako umělecké instalace a úpravy veřejného prostoru.

Praha má nový most, který se stal dopravní spojnicí i výrazným architektonickým gestem. Dvorecký most nově propojuje pravý a levý břeh Vltavy mezi Podolím a Smíchovem a zásadně mění způsob, jakým se lidé pohybují v jižní části metropole. Nejde přitom jen o zkrácení cestovních časů. Most ambiciózně vstupuje i do veřejného prostoru jako současná architektura s jasným vizuálním názorem. Za návrhem stojí studio Atelier 6, které na projektu spolupracovalo se sochařem Krištofem Kinterou. Most, který propojuje čtvrti Pankrác a Smíchov, tak přirozeně zapadá do širší transformace města. A zároveň nastavuje nový standard toho, jak může vypadat moderní dopravní infrastruktura v 21. století.

Trámový most podle návrhu Atelieru 6 a sochaře Krištofa Kintery

Dvorecký most je koncipován jako trámová konstrukce, která na první pohled působí střídmě, ale při bližším pohledu odhalí promyšlenou práci s detaily i proporcemi. Architekti z Atelieru 6 vsadili na horizontální linku, která respektuje panorama Vltavy a nenarušuje historickou siluetu města. Most tak nepřebíjí okolí a zároveň působí jasně a viditelně. Jeho estetika stojí na přesném vyvážení funkce a formy, což je disciplína, ve které česká architektura dlouhodobě exceluje. Do projektu vstoupil také Krištof Kintera, jehož rukopis se promítá do uměleckých prvků integrovaných přímo do konstrukce mostu. Nejde přitom o pouhé dekorace v tradičním smyslu, ale o subtilní zásahy, které mění způsob, jakým most vnímáme. V některých momentech působí téměř jako galerie pod širým nebem.

Zajímavý je i lehký kubistický akcent, který se objevuje v tvarosloví některých detailů. Nejde přitom o doslovnou citaci historického kubismu, ale spíše o jeho reinterpretaci. Fragmentaci objemů, práci s hranou a světlem. Most tak nepřímo navazuje na silnou českou tradici, aniž by sklouzl k nostalgii. Důležitým aspektem je také materiálové řešení. Kombinace betonu a kovových prvků zajišťuje nejen odolnost, ale i vizuální čistotu.

Okolí se zázemím pro skateboarding, boulderovou stěnu i kulturní akce

Samotným otevřením mostu projekt ale nekončí. Naopak, jeho okolí se bude postupně proměňovat v multifunkční veřejný prostor, který má ambici stát se novým městským hotspotem. Pod mostem a v jeho bezprostřední blízkosti vznikají zóny pro sport i volný čas. Počítá se například s plochami pro skateboarding, boulderovou stěnou nebo neformální setkávání místní komunity. Tento přístup reflektuje současný urbanismus, který klade důraz na aktivní využití veřejného prostoru. Zásadní roli hraje i plánovaný kulturní program. Prostory kolem mostu budou sloužit pro menší akce, instalace nebo komunitní aktivity. Město tím reaguje na rostoucí poptávku po místech, která nejsou jen tranzitní, ale umožňují lidem zůstat, potkat se a trávit čas. Dvorecký most se tak stane dopravní tepnou i sociálním katalyzátorem. V kontextu Prahy, kde je kvalitní veřejný prostor stále nedostatkovým zbožím, jde o významný posun. Postupně by měly přibývat i další prvky, od zeleně přes mobiliář až po světelné instalace, které zvýrazní most v nočních hodinách. Výsledkem má být prostředí, které funguje ve dne i v noci a nabízí různé vrstvy využití.

Změny v provozu tramvajových a autobusových linek

Jedním z hlavních důvodů vzniku Dvoreckého mostu je ale především zlepšení veřejné dopravy v jižní části Prahy. Most je totiž primárně určen pro tramvaje, autobusy, cyklisty a pěší. Tento krok odpovídá dlouhodobé strategii města omezovat individuální automobilovou dopravu ve prospěch udržitelnějších forem mobility. Zprovoznění mostu zároveň vedlo k úpravám tras několika tramvajových a autobusových linek. Některé spoje nově využívají přímé propojení mezi Podolím a Smíchovem, což výrazně zkracuje cestovní časy a snižuje nutnost přestupů. Pro obyvatele oblastí jako Zlíchov nebo Podolí to znamená lepší dostupnost pracovních příležitostí, služeb i volnočasových aktivit. Zároveň se odlehčuje přetíženým trasám v centru města. Změny se týkají i autobusových linek, které nyní efektivněji navazují na tramvajovou síť. Celý systém se tak stává flexibilnější a lépe reaguje na aktuální potřeby města.