„Nápad na appku přišel během covidu,” říká zakladatelka aplikace Placehunter Eliška Janoušová

Stačil jediný pohled a bylo rozhodnuto. Eliška Janoušová nám svými fotkami na sociálních sítích vzala dech. A to v dobrém slova smyslu. Její cit pro barevné sjednocení i kompozice vizuálů jsou zkrátka dokonalé. A to zdaleka není vše. Těmi hlavními věcmi, které nás upoutaly, byly duch i život, které do svých fotek dokáže dostat. Dostat, oživit a vyprávět skrze ně svůj životní příběh. A pokud vám to stále nestačí, můžete si u Elišky stáhnout appku nejlepších výletů ve střední Evropě. Nebo se rovnou vydat na společné dobrodružství.

Eliško, jak byste popsala své začátky s fotografováním? Kdy se vám dostal foťák poprvé do ruky? A kdy jste se rozhodla, že se tímto směrem bude ubírat váš celý život?

Focení mě chytlo v nějakých 15 letech, kdy jsem odjela studovat střední školu do USA. Tehdy jsem dostala od táty na studium svůj první foťák (byl to obyčejný digitál za pár korun) s tím, že pokud mě to bude i po roce bavit, tak mi pořídí něco pořádného. Cvakala jsem při studiu jako o život a opravdu mě to ani po roce nepřestalo bavit. Takže jsem pak k narozeninám dostala svojí první Canon zrcadlovku. Od té doby mě focení baví a neumím si představit, že bych někam odcestovala bez svého foťáku. Popravdě jsem si ale nikdy nepředstavovala, že by mě focení živilo. Měla jsem to jen jako koníček a mám to tak dodnes. Focení mě totiž živí zhruba jen z 10 %.

Měla jste někdy možnost učit se od profesionálních fotografů? Nebo jste spíše samouk?

Jsem kompletní samouk. Fotit jsem se naučila tak, že jsem prostě zkoušela a zkoušela. A když jsem potřebovala znát něco konkrétního, pomohly mi tutoriály na Youtube.

Jaké máte nároky na fototechniku? Jaké používáte fotoaparáty a objektivy? A jste otevřena například i focení na mobilní telefon?

Začínala jsem na několika zrcadlových Canonech. Nejdéle jsem fotila na bezzrcadlový Nikon Z6 a teď mám nadupané Sony A7R5. Ale myslím, že se zase vrátím zpátky k Nikonu, který mi upřímně vyhovoval nejvíc. Doma mám ještě analogovou Leicu, na které ale vznikají spíše fotky do rodinného alba, než pro klienty.

Ze Začátku jsem měla více objektivů pro různé kompozice. Ale tím, že hodně cestuji a je pro mě důležité pohodlí, rozměry i váha, jsem všechny skla prodala a nechala si jeden světelný univerzální objektiv 24-70 mm f/2.8, který bych nikdy nevyměnila. Podle mě je to nejlepší objektiv, který byl kdy vyrobený.

Na svém blogu Eliška Janoušová se jednotlivým cestám věnujete skutečně důsledně a nepřinášíte pouze fotky, ale i informace o dopravě nebo celkové organizaci, a také spolupráci s dalšími značkami. Je to pouze vaše iniciativa nebo na něm pracujete s někým dalším?

Blog je vlastně ten úplný prvopočátek mojí současné práce. Během vysoké školy jsem pracovala jako fitness trenérka, a tak jsem si založila webové stránky, kam jsem ve volném čase přidávala rady a tipy na cvičení a stravování. Pak se k tomu přidala láska k módě, takže jsem cvičení prokládala inspirací na outfity. Dneska má můj blog už jen cestovatelskou náplň.

Dodnes na něm ale dělám víceméně sama. Občas mi jen manžel pomůže s technickými záležitostmi. Už ale bohužel nestíhám psát tolik, kolik bych si představovala, protože je to stále jenom koníček, který mi nic moc nepřináší a napsat nový článek z nějaké cesty zabere klidně celý den. A tolik času většinou nemám.

A podle čeho jednotlivé destinace vybíráte?

Nové články vychází vždy podle toho, jakou destinaci navštívím a jsem schopná z ní napsat průvodce. Teď mám v plánu sepsat Austrálii, kam jsme s manželem vyrazili na svatební cestu.

Kromě blogu máte i aplikaci Placehunter, která slouží jako průvodce po nejlepších místech střední Evropy. Jak jste na tento nápad přišla? A je náročné v dnešní době spustit vlastní appku?

Nápad na cestovatelskou aplikaci přišel během covidu, když jsme s manželem jezdili obytňákem po Šumavě. Protože byly zavřené hranice, hodně jsme objevovali Česko. Jenže bylo poměrně časově náročné hledat nová a nová místa, kde jsme ještě nebyli, a tak jsme se rozhodli vytvořit vlastní projekt, který zajímavá místa shromažďuje, a usnadňuje tak cestování ostatním. Začali jsme s Českem a dnes už máme úžasná místa ze 7 zemí. A další jsou na cestě. Já do appky dodala veškerý obsah a manžel, který je majitelem IT firmy, se postaral o technickou stránku.

Spustit appku náročné není. Stačí mít nápad, nějakou vizi a najít si firmu, která appku vyvine. Je to ale extrémně nákladná věc. Do Placehuntera jsme vložili velké množství peněz ze svých zdrojů.

Mohla byste nás seznámit i s vašimi cestami, které pořádáte pro veřejnost přes platformu worldee.com?

Jsou destinace, které znám jako své boty, protože už jsem je navštívila snad stokrát. Jsou jimi Island, Norsko, Skotsko a Faerské ostrovy. A to je důvod, proč mě Worldee oslovilo, abych pro ně organizovala cesty pro veřejnost, kde figuruji jako tzv. Travel Buddy. Celé to naplánuji a pak vyrazím s malou skupinou lidí, které po destinaci provedu. Moje tripy jsou hodně založené na objevování přírodních krás, takže se na nich i dost chodí.

Co to tedy přesně obnáší? Stačí si vybrat a objednat danou cestu, zabalit si kufr a sejít se na předem domluveném místě? Nebo budu mít - jako účastník - i jiné povinnosti?

Ano, dalo by se říct, že Worldee je taková moderní cestování kancelář. S účastníky jsem ve spojení už pár týdnů před cestou a řešíme například co si zabalit. Aby se nestalo, že mi někdo vyrazí na Island v podpatkách. Jako účastník se musíte dostavit na letiště se správně zabaleným kufrem, a to je celé. O všechno ostatní se starám já.

Do jakých konkrétních destinací se s vámi mohou lidé vydat nyní? A odkryla byste nám plány na společné výlety do budoucna?

Popravdě jsem začala přes Worldee průvodcovat teprve vloni, takže tolik zkušeností ještě nemám, ale časově zvládám jen zhruba 2 tripy ročně. Vždycky to ale bude Skandinávie, do které se můžu vracet do nekonečna a nikdy mě nepřestane bavit.

A co vaše plány fotografky? Prozradíte nám, kam se chystáte příště? Nebo raději své fanoušky překvapíte?

Loni jsem hodně trajdala po Asii a Austrálii- Letos se budu pohybovat jen po Evropě. V plánu je Skotsko, Itálie, Rakousko, Německo, Slovensko, Faerské ostrovy a na podzim mi snad klapne Gruzie.