Nová budova Alšovy jihočeské galerie se začne stavět za rok

České Budějovice se připravují na zásadní proměnu svého centra. Nejpozději v roce 2026 by měla odstartovat výstavba nové budovy Alšovy jihočeské galerie, která se stane nejen novým domovem pro rozsáhlé umělecké sbírky, ale i architektonickým symbolem města. Galerie se přesune z prostor jízdárny zámku Hluboká nad Vltavou na Senovážné náměstí, které projde komplexní revitalizací.

Budějovice vstupují do klíčové fáze své kulturní transformace. Po letech příprav a debat o budoucnosti jedné z nejvýznamnějších výtvarných institucí v regionu se nejpozději v roce 2026 oficiálně zahájí výstavba nové budovy Alšovy jihočeské galerie (AJG). Tento ambiciózní projekt má být podle plánů dokončen do roku 2028, tedy akorát v roce, kdy se České Budějovice stanou i Evropským hlavním městem kultury. Nové sídlo galerie vyroste na Senovážném náměstí, v samém srdci města, kde doplní kulturní osu propojující historické jádro s moderními institucemi. Vznikne tak nejen architektonicky výrazná stavba, ale i živé veřejné místo, které redefinuje vztah města k umění.

Historie Alšovy jihočeské galerie

Alšova jihočeská galerie je jednou z nejvýznamnějších regionálních výtvarných institucí v České republice. Byla založena v roce 1953 a nese jméno významného českého malíře Mikoláše Alše. Její sbírky čítají přes 17 000 děl a zahrnují nejen české moderní a současné umění, ale také unikátní kolekce gotického a barokního umění, kresbu 19. století nebo holandské malířství. Přes své bohaté sbírky zůstala ale galerie v mnoha ohledech provozně limitovaná, a to nejen z hlediska kapacity, ale především kvůli zastaralým technickým podmínkám, které znemožňovaly prezentaci části sbírek i hostování prestižních výstavních projektů. Přesun do nového sídla tento deficit zásadně změní.

Ambiciózní architektonická vize galerie

Návrh budovy, který vzešel z mezinárodní soutěže pořádané Českou komorou architektů a zpracoval ji pražský ateliér Marek Chalupa architekti. Jejich koncept si porota vybrala pro jeho syntézu jednoduchosti, důstojnosti a citlivosti k okolnímu prostředí. Budova je koncipována jako monolitická hmota z broušeného umělého kamene, jehož jemně růžový odstín má navozovat dialog s historickou zástavbou, a zároveň dodávat objektu jistou haptickou křehkost, která kontrastuje s jeho robustní přítomností. Jakkoliv návrh vyvolal ve veřejném prostoru vášnivé diskuze (například pod přezdívkou "bedna na umění") odborná veřejnost jej vnímá jako elegantní odpověď na složitý urbanistický kontext a reakci na vysoce funkční galerijní provoz.

Funkční galerie umění 21. století

Budova bude mít čtyři nadzemní a dvě podzemní podlaží. Její součástí budou velkorysé výstavní prostory, moderní depozitáře, odborné restaurátorské dílny, edukační zázemí, multifunkční přednáškový sál i administrativní prostory pro zaměstnance galerie. Celková užitná plocha přesáhne 7 000 metrů čtverečních, přičemž více než polovina bude věnována veřejným a výstavním účelům. Zásadní výhodou bude i splnění technických požadavků pro výstavy děl světových mistrů – od bezpečnostních standardů přes klimatizaci až po osvětlení. Nové prostory tak konečně umožní pořádání výstav mezinárodního významu, které v dosavadním sídle galerie, jízdárně zámku Hluboká nad Vltavou, nebyly možné realizovat.

Proměna Senovážného náměstí

Projekt nové budovy je rovněž úzce spojen s revitalizací Senovážného náměstí, které se dlouhodobě potýká s nejasnou identitou. Dříve sloužilo především jako parkoviště bez větší urbanistické kvality. Nová koncepce počítá s úplným odstraněním povrchového parkování, výstavbou podzemních garáží, odkrytím historické Mlýnské stoky a úpravou veřejného prostranství do podoby moderní městské piazzy. Výsledkem bude důstojný veřejný prostor, který propojí galerii s okolními institucemi, jako je Jihočeské muzeum, koncertní sály a vzdělávací zařízení, a přispěje k vytvoření kulturního distriktu v centru města.

Investice do Alšovy jihočeské galerie

Financování stavby je v gesci Jihočeského kraje, který je zřizovatelem galerie. Odhadované náklady přesahují půl miliardy korun, přičemž kraj počítá se spolufinancováním z evropských fondů a národních dotačních titulů zaměřených na obnovu a rozvoj kulturní infrastruktury. Hejtman Martin Kuba označil projekt za strategickou investici do kulturní identity regionu, která bude mít nejen symbolický, ale i ekonomický dopad. Významná kulturní instituce v centru města tak má potenciál přivést do Českých Budějovic nové publikum, od turistů po odborníky, studenty, sběratele i kurátory. A zároveň vytvořit pracovní příležitosti napříč kulturním i službovým sektorem.

Výstavba nové budovy Alšovy jihočeské galerie tedy nepředstavuje jen jednorázový architektonický zásah. Jde o dlouhodobou kulturní investici, která mění městské prostředí, zvyšuje mezinárodní prestiž regionu a posiluje vztah obyvatel k místnímu kulturnímu dědictví. A v kombinaci s nadcházejícím rokem 2028, kdy se České Budějovice stanou Evropským hlavním městem kultury, získává tento projekt ještě silnější symbolickou rovinu. Je to příslib, že i regionální instituce mohou hrát rovnocennou roli v evropském kulturním dialogu.