Nová vlaková trať z Masarykova nádraží na Letiště Praha bude postavena do 5 let

Vlaková trať propojující Masarykovo nádraží na Florenci a Letiště Praha je dlouho očekávaným projektem, který nyní získal jasnou podobu. Zastupitelstvo města, Správa železnic i samotné letiště mají vizi - moderní trať, která bude navazovat na moderní evropské standardy, a to z pohledu rychlosti, efektivity a komfortu veřejné dopravy.

Význam vlaku na letiště se neomezuje pouze na komfortní spojení pro cestující. Jeho dopad bude mít širší rozměr. Praha získá moderní dopravní páteř, která odlehčí silnicím a sníží počet aut mířících na letiště. To se projeví nejen na menší dopravní zátěži, ale také na zlepšení kvality ovzduší. Projekt navíc počítá s ekologickými prvky, od využití obnovitelných zdrojů energie až po zelené střechy a retenční systémy. Dalším přínosem je integrace železniční dopravy do každodenního života města. Nové zastávky umožní obyvatelům čtvrtí jako Dejvice, Liboc nebo Ruzyně rychlejší spojení do centra. Trať tak nebude sloužit jen turistům, ale i místním obyvatelům, kteří získají moderní alternativu k automobilové dopravě.

Pro Letiště Praha je tento projekt klíčový z hlediska konkurenceschopnosti. Mnoho cestujících si vybírá destinace i podle kvality dopravního spojení. Vlak z centra města přímo do terminálu zvyšuje atraktivitu letiště pro letecké společnosti i pro cestující z celé Evropy. A nakonec je tu i symbolická rovina. Praha se díky projektu přiblíží standardům, které jsou v západní Evropě samozřejmostí. Zpoždění, s nímž město tuto infrastrukturu buduje, se tak nakonec může proměnit v příležitost. Vznikne totiž moderní trať odpovídající nejnovějším trendům a technologiím, nikoliv jen replika řešení z minulých dekád.

Přímé spojení z centra města na Letiště Praha

Myšlenka přímého železničního spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla není nová. Diskutuje se o ní již více než dvacet let a během té doby vzniklo několik návrhů, které se z různých důvodů nepodařilo uvést do reality. Nyní se ale projekt dostává do fáze, kdy se z plánu stává realita. Vlak na letiště se tak začíná měnit ze snu v realitu.

Hlavním uzlem projektu je přitom Masarykovo nádraží, které se nachází v samotném centru města, jen pár kroků od Florence. Odtud budou vlaky vyrážet přímo na letiště, což znamená, že cestující získají možnost cestovat z centra Prahy až k terminálům bez nutnosti přestupovat na metro, autobus nebo taxi. Takový komfort nemá dnes v Praze obdoby a z hlediska evropských metropolí se jedná o standard, který Praha dosud postrádala. Londýn, Paříž nebo Vídeň již podobné linky dávno mají, a Praha se tímto krokem připojí k modernímu trendu. Význam projektu přitom nelze podceňovat. Letiště Praha odbavuje ročně více než 13 milionů cestujících a do budoucna se počítá s dalším růstem. Zajištění spolehlivého a rychlého spojení s centrem města je tak nejen otázkou komfortu, ale i strategického rozvoje. Atraktivita destinace pro turisty i investory se totiž významně odvíjí od toho, jak snadno a rychle se lze z letiště dostat do centra.

Devět nových zastávek mezi Prahou a Ruzyní

Jedním z nejzajímavějších aspektů nové trati je fakt, že nebude sloužit pouze jako spojnice mezi centrem a letištěm. Vznikne síť devíti nových nebo modernizovaných zastávek, které propojí důležité části města a zásadně změní způsob, jakým Pražané i návštěvníci budou využívat železniční dopravu. Masarykovo nádraží se dočká zásadní modernizace. Přibudou nové koleje a nástupiště, které zvýší kapacitu celé stanice. Součástí budou eskalátory, bezbariérové přístupy i moderní přestřešení kolejiště. V plánu je také architektonické propojení s okolními projekty, zejména s přeměnou brownfieldu v oblasti Florence.

Další významnou zastávkou budou Bubny, které se přiblíží k Negrelliho viaduktu. Nová poloha usnadní přestup na metro a zároveň umožní lepší napojení na rozvíjející se čtvrť Bubny-Zátory. Na Výstavišti vznikne futuristická stanice umístěná na estakádě, která propojí okolní areály s moderní železniční dopravou a nabídne atraktivní pěší lávky i vizuálně výraznou architekturu. Velký význam bude mít také stanice Dejvice, která se stane podzemním uzlem přímo napojeným na metro Hradčanská. Tím se zvýší propustnost celé oblasti a umožní rychlý přestup mezi různými druhy dopravy. Veleslavín, který již dnes funguje jako dopravní uzel pro metro, autobusy i tramvaje, se stane klíčovým bodem nové železniční trati. Některé vlaky z Kladna zde budou končit, což zajistí lepší obslužnost i pro obyvatele západní části Prahy.

Další stanice, jako Liboc nebo Ruzyně, získají moderní podobu s důrazem na komfort cestujících. Liboc obnoví dávno zaniklou železniční zastávku, zatímco Ruzyně projde kompletní transformací s novým ostrovním nástupištěm. Velkým lákadlem se stane Dlouhá Míle, kde vyroste terminál s parkovištěm P+R a přestupními možnostmi na autobusy i tramvaje. Architektura zde počítá se zelenými střechami, fotovoltaickými panely a ekologickými prvky. Samotné letiště pak získá podzemní nádraží přímo pod terminály. Bude mít dvě koleje a jedno ostrovní nástupiště, odkud se cestující pohodlně dostanou přímo k odbavovacím halám.

Dokončení v roce 2030 a náklady ​​6,5 miliardy korun

Podle aktuálních plánů má být trať dokončena v roce 2030. To je datum, které zahrnuje nejen samotné stavební práce, ale i složitou přípravu podzemních úseků, tunelů a napojení na letištní infrastrukturu. Největší výzvou je vybudování dvoukilometrového tunelu mezi Dejvicemi a Veleslavínem, a také podzemní stanice přímo pod letištěm. Tyto stavby vyžadují náročné inženýrské postupy, geologické průzkumy i koordinaci s provozem letiště.

Samotná stanice na letišti je rozpočítána na 6,5 miliardy korun. Tato suma pokrývá nejen stavební práce, ale i bezpečnostní prvky a veškerá architektonické řešení. Celkové náklady na celou trať Praha - Kladno s odbočkou na letiště se ale budou pohybovat v řádu desítek miliard. Financování bude zajištěno kombinací státních prostředků, evropských fondů a případně i partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Časový harmonogram je ambiciózní. Správa železnic i hlavní město se shodují, že dokončení do pěti let je reálné pouze v případě, že nedojde k výrazným zdržení při povolovacích procesech. Ty byly v minulosti častou brzdou velkých infrastrukturních projektů. Tentokrát se ale daří postupovat rychleji a projekt má podporu na politické úrovni i mezi odbornou veřejností.