Prvorepublikový dům na západě Prahy získal pod taktovkou ateliéru 0,5 Studio současné dispozice

Prvorepublikový dům na západě Prahy byl zrekonstruován na základě dialogu mezi architektem a klientem. Výsledkem je stavba, která možná pamatuje mnohé, ale svým uspořádáním a obytným využitím představuje životní styl 21. století. Architekti z ateliéru 0,5 Studio tak navázali na své klíčové zaměření a představili vizi bydlení s respektem k minulosti, ale bez tříštivé okázalosti. Stejně jako okolní zahradu, která podle zadání přirozeně na dům navazuje.

Na první pohled nenápadná rekreační stavba ukrytá v malebném údolí na západě Prahy působí jako relikt jiné epochy. Tradiční prvorepublikový dům, obklopený zahradami a protkaný zvukem nedalekého potoka, si uchoval měřítko i atmosféru třicátých let. A přesto dnes funguje jinak. Současněji. Efektivněji. A hlavně přirozeněji vůči potřebám svých majitelů. Rekonstrukce proběhla v letech 2022–2023 a navázala na původní rysy. Nešlo tak o radikální gesto ani o architektonickou exhibici. Cílem bylo kultivovat dispozici, posílit propojení interiéru se zahradou a doplnit technické zázemí tak, aby dům obstál v nárocích současného bydlení. Výsledkem je promyšlená transformace, která ctí původní hmotu i charakteristické prvky a současně nabízí novou prostorovou logiku. 0,5 Studio tak opět potvrdilo, že pro ně projekty nejsou demonstrací architektonického ega, ale způsobem, jak starší stavbě vdechnout nový život.

Architektura zítřka v kulisách minulosti

„Hlavním úkolem bylo posunout dům na současnou úroveň komfortního bydlení, aby mohl dům sloužit k plnohodnotnému celoročnímu užívání, nikoli pouze rekreačně. To představovalo jedno z klíčových témat celé rekonstrukce. Druhým zásadním tématem bylo propojení domu se zahradou. Původně byl orientován především do ulice, zatímco přímá návaznost na zahradu chyběla. Naším cílem proto bylo otevřít dům směrem dozadu a vytvořit přirozené propojení interiéru s venkovním prostorem,” vysvětluje architekt Pavel Nový.

V tomto případě se tedy zadání týkalo rekreačního objektu, který však měl nabídnout komfort plnohodnotného bydlení. Vstup do domu dnes vede přes prostornou verandu, jež funguje jako přechodový filtr mezi exteriérem a interiérem. Následuje chodba s koupelnou. Tím se uzavírá servisní zázemí přízemí a otevírá se hlavní obytný prostor. Ten prošel nejzásadnější proměnou. Původně fragmentovaný půdorys byl nahrazen otevřenou dispozicí propojující kuchyň a obývací část. Francouzské okno orientované do zahrady zásadně mění vnímání prostoru. Interiér se rozšiřuje směrem ven, světlo proudí hluboko do místnosti a zahrada se stává přirozenou součástí každodenního života. Materiálová paleta je střídmá. Šedá, bílá a dřevo. Vestavěný nábytek i dveře sjednocené v jemném šedém tónu dávají vyniknout textuře přírodních materiálů.

Knihovna na míru jako charakter i srdce domu

„Při návrhu nebo rekonstrukci domu se vždy jedná o určitý dialog mezi architektem a klientem. Ten vzniká postupně a na základě vzájemné komunikace, sdílení představ a hledání řešení, které odpovídá jak charakteru domu, tak osobnosti jeho majitelů. Každý klient je jiný, specifický a svým způsobem výjimečný, a proto je i každý proces spolupráce odlišný.V tomto případě se architektonický koncept formoval ve vzájemné souhře. Architekt přicházel s návrhy a řešeními, majitelé je doplňovali svými podněty, potřebami a cítěním. Právě díky tomuto dialogu mohl vzniknout celek, který působí přirozeně, propojeně a autenticky."

Dominantou hlavního prostoru je knihovna na míru s integrovaným sezením v okně. Nejde jen o úložný prostor, ale také o prvek, který definuje charakter domu. Okenní niky s pohodlným posezením vytvářejí intimní zónu pro čtení a zároveň rámují výhled do zahrady. Knihovna funguje jako vizuální kotva otevřeného prostoru a přináší do interiéru intimnější měřítko. V kombinaci s dřevěnými prvky působí hřejivě, aniž by narušila čistotu celku. Právě zde se nejlépe ukazuje filozofie rekonstrukce, tedy respekt k minulosti, bez nostalgie. Vestavěné skříně v šedém provedení potom poskytují dostatek úložného prostoru, aniž by zatížily vizuální vnímání místnosti. Barevnost zůstává umírněná, detaily jsou promyšlené, ale nenápadné.

„Knihovna byla navržena jako standardní truhlářský výrobek na míru. Materiálové i konstrukční řešení vychází z běžných postupů, a ani integrované sezení v okenním výklenku nevyžadovalo žádné nestandardní technické řešení. Hlavním tématem návrhu byla především její kapacita. Bylo potřeba vytvořit dostatečně velký a přehledný úložný prostor pro knihy, který by zároveň nepůsobil těžce a stal se přirozenou součástí interiéru. Knihovna tak plní nejen praktickou funkci, ale zároveň prostor vizuálně sjednocuje a podílí se na jeho celkovém charakteru.”

Sanační a izolační řešení u starších staveb

„Součástí rekonstrukce byly také sanační a izolační práce. Dům byl již dříve podříznut, což umožnilo plynule navázat na funkční izolaci proti zemní vlhkosti. V rámci rekonstrukce byl objekt nově zateplen a osazena nová okna.  Řešení obálky budovy je u rekonstrukcí starších staveb z dnešního pohledu zásadní téma. Vždy je nutné zvolit takové řešení, které je nejen technicky správné, ale i dlouhodobě funkční. Právě správně navržené sanační a izolační zásahy jsou klíčové pro to, aby stavba dobře fungovala i do budoucna,” dodává Pavel Nový.

Rekonstrukce starších objektů tedy vždy přináší technické výzvy. U staveb z období první republiky je klíčové vyvážit ochranu původní konstrukce s požadavky na současné standardy bydlení. V tomto případě byla věnována zvýšená pozornost sanačním opatřením, izolacím a celkové energetické efektivitě. Modernizace technického zázemí samozřejmě probíhala tak, aby nenarušila historickou podstatu domu. Byla doplněna odpovídající izolace, zajištěna ochrana proti vlhkosti a integrovány technologie odpovídající současným nárokům na komfort. Exteriér domu však zůstal věrný své jednoduchosti. Bílá fasáda kontrastuje s výraznými žlutými okenními rámy, které objektu dodávají osobitost. Jde o nenápadný, ale sebevědomý detail. Podobně jako celý projekt.