Včera odstartoval Signal Festival: Světelné instalace rozsvítily Prahu vizí a snů
Baví vás Macchiato? Mějte nás na Googlu víc na očích.
Nenechat se polapit svými sny a neztratit hlavní myšlenku - hlavní vizi. Nebo je to celé naopak? A jde o to propadnout se do snu a reálné vize nechat na jindy? Tak či tak, Signal Festival 2026 bere dech, okouzluje a září na seznamu top podzimních událostí v Praze. A letošní téma? Jak už jsme naznačili výše - sny a vize.
Prahu čeká víkend, během kterého se vyplatí vyrazit ven až po setmění. Ve čtvrtek 15. října začal čtrnáctý ročník Signal Festivalu, který až do neděle promění známá místa v kulisy, kde se skutečnost tak trochu rozpíjí. Letošní Dream On! Sny a vize láká i za hranice historického centra. Poprvé vede festivalová trasa do Dejvic, kde se potkávají zahraniční umělci, česká jména i nastupující generace tvůrců. Program festivalu tak nabízí dobrý důvod změnit obvyklou trasu večerní procházky.
Signal Festival s odkazem na současnost, Havla a pospolitou budoucnost
Sny mohou být příjemným útočištěm. Mohou nás ale také ukolébat natolik, že přestaneme vnímat realitu. A právě mezi představivostí, nadějí a odpovědností se pohybuje část letošního programu. Jakou budoucnost si přejeme? A co jsme ochotni udělat pro to, abychom v ní jednou mohli společně žít?
Výrazně do těchto otázek vstupuje Václav Havel, jehož nedožité devadesátiny si letos připomínáme. Ukrajinská umělkyně Svitlana Reinish na věži Staroměstské radnice představuje videomapping Život v pravdě, inspirovaný esejí Moc bezmocných. Pravda, svoboda, spravedlnost, láska a demokracie tu získávají viditelnou podobu. Jenže slova se postupně deformují, rozpadají a mizí. Při pohledu na instalaci tak člověka okamžitě napadne, jak je svoboda a demokracie křehká a musí být opečovávaná.
Od velkých slov ke každodenním rozhodnutím přechází Karolína Schulzová. Její instalaci Za co neseš zodpovědnost ty najdete na nádvoří kostela Panny Marie Sněžné. Také ona vychází z Havlovy eseje, konkrétně z příběhu zelináře, který vystavuje ideologické heslo, protože je jednodušší přizpůsobit se. A mezi světelnými panely – s výroky odrážejícími pasivitu – můžete procházet i vy.
Umělci z celého světa
Z Tchaj-wanu přes Spojené státy až po Německo a Rakousko. Letošní Signal propojuje různé přístupy k umění i k tomu, jak vlastně vidíme svět. Někde přitom stačí poodstoupit. Jinde se na chvíli vzdát jistoty, že oči ukazují všechno přesně tak, jak to je.
Tchajwanský umělec Aka Chang pracuje v instalaci Multimmersion_Upside Down s vodou, světlem a odrazem. Na hladině plavebního kanálu Troja–Podbaba se laserové paprsky násobí a vytvářejí iluzi nekonečné hloubky. Kde tu končí skutečný prostor a začíná jeho zrcadlení? To už necháme na vás.
Američan Jim Campbell zase v parku generála Lázaro Cárdenase skládá obraz z více než patnácti set světelných bodů. Scattered Light může nejprve připomínat zavěšené souhvězdí. Z určitého úhlu se v něm ale začnou objevovat lidské siluety. Stačí několik kroků a výjev se znovu rozpadne. Podobně jako vzpomínka na sen, který se ráno snažíme marně zachytit.
Na fasádě Arcibiskupského semináře rozehrává německý umělec Felix Frank Missing Interval. Černobílý videomapping proměňuje pevnou architekturu v pohyblivou kompozici, která se rozkládá a znovu skládá.
Českou stopu na dejvické trase zastupuje také Jan Kaláb. Jeho Black Mechanical Planet u PPF Gate v Evropské ulici připomíná vesmírný mechanismus složený z propojených koulí. Projekce Jana Hladila putuje po povrchu sochy a za zvukového doprovodu Ondřeje Skaly jí dodává další rozměr. Od městských ulic je najednou k představám vzdálených planet jen malý krok.
Prostor dostává i nová generace. V Technické ulici představuje tým kolem ateliéru Karel z Fakulty architektury ČVUT instalaci Impuls, součást zóny Student Visions. Světlo sestupuje k zemi, hromadí se a vyzařuje do okolí. Připomíná první myšlenku, nervový vzruch i předávání poznání. Tedy něco, bez čeho by žádná budoucí vize nemohla vzniknout.
A pokud se chcete do letošního tématu ponořit opravdu naplno, rakouský umělec Kurt Hentschläger vás v Jízdárně Savarin zve do tmy. Jeho FLUX odhaluje abstraktní tvary v krátkých záblescích. Když světlo zmizí, obraz ještě chvíli přetrvává na sítnici a postupně se vytrácí.
Baví vás Macchiato?
Mějte nás na Googlu víc na očích.






















