Dálnice D1 a D2 v Brně čeká modernizace křížení

Frekventované křížení dálnic D1 a D2 na jihu Brna se dočká zásadní modernizace. Projekt, který spadá pod širší plán rozšíření D1 na šest pruhů, má zásadně zlepšit plynulost dopravy a snížit riziko kolon v jednom z nejvytíženějších dopravních uzlů v České republice. Zhotovil byl už vybrán a práce na přestavbě potrvají necelé dva roky.

Hlavním cílem projektu v Brně je optimalizovat tok dopravy na klíčovém křížení dvou tepen a snížit dlouhodobé dopravní komplikace, které v oblasti pravidelně vznikají. Dálnice D1 je nejdůležitější dopravním spojením v Česku a její křížení s D2, směřující na Slovensko, je obzvláště frekventované. Ve špičkách zde vznikají výrazné zácpy, zejména v pondělí ráno, směrem  na Prahu, a poté ve čtvrtek a pátek odpoledne, ve směru na Brno. Součástí modernizace je výstavba sedmi mostů na samotné dálnici, sedmi mostů na větvích mimoúrovňového křížení, tří protihlukových stěn a celkem šestnácti opěrných a zárubních zdí. Práce budou probíhat v katastrálních územích Horní Heršpice, Dolní Heršpice, Komárov, Brněnské Ivanovice a Chrlice.

Plánování a průběh stavby dálnice

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vybralo konsorcium firem OHLA ŽS, Swietelsky a Hochtief CZ jako zhotovitele projektu. Jejich nabídka ve výši 3,2 miliardy korun byla nejlevnější a zároveň splnila veškeré požadavky na kvalitu a dobu výstavby. Původní odhad nákladů byl o 1,2 miliardy vyšší, takže projekt představuje i výraznou úsporu.

Podle ředitele brněnského závodu ŘSD Davida Fialy je stavba technicky mimořádně náročná, jelikož se jedná o křižovatku dvou dálnic s řadou sjezdů i nájezdů. Proto je nezbytné jednotlivé etapy naplánovat tak, aby měly co nejmenší dopad na dopravu. Součástí řešení budou i provizorní rampy, se sklonem vyšší, než obvykle. Ministr dopravy Martin Kupka zdůraznil, že během zimního období bude na těchto rampách prováděn zvýšený postřik proti námraze, aby zde nedocházelo k problémům, zejména pro nákladní dopravu.

Práce v Brně mají oficiálně začít na podzim 2025 a budou rozděleny do několika fází. Před zahájením stavby je však nutné vyřešit formální náležitosti, a to například možnost odvolání u antimonopolního úřadu. Dále také probíhají jednání mezi ŘSD a Policií ČR o dopravních opatřeních, která mají minimalizovat vznik kolon a zajistit co nejplynulejší průjezd.

Součástí širšího plánu dopravní modernizace je také výběrové řízení na zhotovitele nového sjezdu z D1 do průmyslové zóny na Černovické terase. Tento projekt, který by měl být zahájen v příštích letech, pomůže zlepšit dopravní situaci v této dynamicky se rozvíjející části Brna.

Letos na jaře skončí také rozšíření D1 na šest pruhů mezi exity 194 a 196, což byla první část rozsáhlejšího rozšíření dálnice. Tato etapa způsobila rozsáhlé dopravní komplikace s kolonami dosahujícími desítek kilometrů. ŘSD po této zkušenosti proto v případě modernizace křížení dálnic plánuje realizovat opatření, která by minimalizovala podobné komplikace.

Rozšíření D1 a připojovacích pruhů

Modernizace v Brně zahrnuje nejen samotnou křižovatku, ale také rozšíření dálnice D1 na šest pruhů a úpravy dálnice D2 až po sjezd k Avion Shopping Parku. Úpravy připojovacích pruhů mají zajistit přehlednější a bezpečnější provoz. Změny se dotknou i mostů přes řeky Svratku a Svitavu, které budou rozšířeny tak, aby odpovídaly novým kapacitním požadavkům.

Finální podoba nové dálnice

Přestavba klíčového dopravního uzlu na jihu Brna tedy přinese několik zásadních výhod a jeho modernizace zásadně promění dopravní infrastrukturu v této oblasti. Po dokončení přestavby bude dálnice D1 rozšířena na šest pruhů, což významně zvýší kapacitu a plynulost provozu. Součástí projektu je přestavba sedmi mostů na samotné dálnici a dalších sedmi na větvích mimoúrovňového křížení, což umožní lepší rozložení dopravy a snížení rizika kolon. Důležitým prvkem nové podoby křižovatky bude také bezpečnější a přehlednější uspořádání sjezdů, nájezdů a připojovacích pruhů.

Díky modernizaci by celkově mělo dojít ke snížení častých dopravních komplikací, zejména v exponovaných dnech. Můžeme tak doufat, že organizace provozu i nové stavební prvky přispějí nejen k vyšší plynulosti dopravy, ale i k celkovému zlepšení bezpečnosti a komfortu řidičů.