Nové čipové centrum v Česku posílí evropskou pozici na trhu

Česká republika se stává klíčovým hráčem v oblasti polovodičových technologií. Od března zde začne fungovat nové evropské čipové centrum s názvem Czech Semiconductor Centre, které se napojí na pět nejmodernějších prototypovacích linek. Tento strategický krok je součástí evropského zákona o čipech (Chips Act), jenž má za cíl posílit konkurenceschopnost Evropy v oblasti výroby a vývoje polovodičů.

Nové centrum bude sídlit v Brně v prostorách Vysokého učení technického (VUT)  a bude spolupracovat s dalšími významnými institucemi, jako jsou České vysoké učení technické (ČVUT), Jihomoravské inovační centrum (JIC), Národní polovodičový klastr a firmy Onsemi a Codasip. Českým startupům, výzkumným institucím a firmám nabídne přístup k nejmodernějšímu softwaru pro návrh čipů i k pilotním výrobním kapacitám, čímž se sníží závislost na asijských výrobních kapacitách. "Chtěli bychom dosáhnout pokroku v navrhování, výrobě a pokročilém pouzdření čipů. Našim cílem je vznik nových českých polovodičových startupů, trojnásobný růst absolventů v mikroelektronice a zvýšení exportu polovodičových technologií o 200 %," uvedla Jana Drbohlavová, koordinátorka Czech Semiconductor Centre.

Nejmodernější prototypovací výroba v Evropě

EU investuje 3,7 miliardy eur (přibližně 92 miliard korun) do vývoje a provozu pěti pokročilých prototypovacích linek. Tyto linky umožní vývoj, testování a malosériovou výrobu čipů přímo v Evropě, čímž se sníží závislost na asijských výrobcích. Mezi nejpokročilejší evropské linky přitom patří belgická výzkumná organizace Imec, která se zaměřuje na výrobu 2nm čipů a menších. Další významná linka, umístěná ve výzkumné organizaci CEA-Leti v Grenoblu, se soustředí na FD-SOItechnologii, která umožňuje vysoký výkon při nízké spotřebě energie a je využívána v čipech pro 5G, umělou inteligenci a kvantové počítače.

Mezi hlavní partnery těchto linek se řadí Ericsson, Nokia, ASML a Bosch. Ředitelem Czech Semiconductor Centre byl jmenován Karel Masařík, zakladatel brněnské firmy Codasip, která vyvíjí procesorová jádra a software pro návrh čipů. Codasip zároveň pracuje na vývoji evropského procesoru pro superpočítače, což je klíčové pro aplikace umělé inteligence a výkonných výpočtů. Další hnací silou tohoto projektu je Pavel Zaykov, který bude odpovědný za přístup k pilotním linkám a softwarovým nástrojům. V kombinaci se silnou akademickou a průmyslovou základnou v Brně i v Praze se očekává, že nové centrum významně urychlí vývoj čipových technologií v Česku.

Strategická role Česka

Součástí nové strategie EU je i omezení přístupu k evropským polovodičovým technologiím pro nečlenské státy. Evropská komise si dává pozor, aby investované prostředky zůstaly v rámci Evropy nebo u blízkých partnerů, jako jsou Japonsko, Jižní Korea a Norsko. Cílem je ochrana strategických technologií před třetími zeměmi, zejména Čínou. Podle Antona Chichkova z organizace Chips JU, která spravuje rozpočet evropského programu Chips Act, bylo v minulosti příliš mnoho evropského výzkumu převedeno do zahraničí. Nová pravidla proto zajistí, že výsledky vývoje zůstanou v Evropě a přispějí k jejímu technologickému růstu.

Spolupráce s Tchaj-wanem

Kromě napojení na evropské prototypovací linky se Česko stává významným partnerem i pro Tchaj-wan, světového lídra v oblasti zakázkové výroby čipů. V Praze vzniká Tchajwanská čipová akademie, která navazuje na činnost Supply Chain Resilience Center na Univerzitě Karlově a Centra pro pokročilý návrh a výzkum čipových technologií (ACDRC) v Brně. Tato spolupráce umožní českým výzkumníkům a firmám přístup ke špičkovému know-how a propojení s tchajwanskými společnostmi, které již v Brně otevírají své první kanceláře. Tchaj-wan tak v Česku hledá nejen výzkumného a vývojového partnera, ale také odborníky pro své globální dodavatelské řetězce.

Budoucnost českého polovodičového průmyslu

Díky nové infrastruktuře, odbornému vedení a napojení na nejmodernější světové technologie má Česko potenciál stát se významným hráčem v oblasti návrhu a výroby čipů. Očekává se, že nové centrum přinese nejen technologické inovace, ale také vysokou přidanou hodnotu pro ekonomiku v podobě investic, tvorby pracovních míst a růstu exportu polovodičových technologií. Česká republika se tak postupně zařazuje mezi klíčové hráče evropského i globálního polovodičového sektoru, což posiluje její technologickou suverenitu a konkurenceschopnost na světových trzích.