Rekvalifikace do IT: Nikdy to nebylo jednodušší a zároveň složitější
Rekvalifikace do IT a její průběh mnohé překvapí.
Když se řekne „práce v IT“, představí si většina lidí mladého člověka v pohodlném křesle, s hrnkem kávy a klávesnicí, který se dívá na několik obrazovek s komplikovanými řádky kódu. Realita je ovšem poněkud pestřejší. A pestřejší je dnes také způsob, jak se do tohoto oboru rekvalifikovat.
Snad nikdy nebylo snazší udělat první krok k tomuto oboru než dnes. Existuje totiž celá plejáda akademií a bootcampů, které lákají potenciální zájemce slibem, že se za pouhé tři měsíce stanou „juniory“. To znamená, že člověk, který ještě před pár týdny zápasil s tabulkami v Excelu, se nyní naučí programovat webové aplikace, tvořit databáze nebo chápat alespoň základy JavaScriptu. A co je ještě lákavější – náklady na takové kurzy často pokryjí státní peníze. Zkrátka, zní to skoro jako pohádka. Až na to, že žádná dobrá pohádka nekončí prvním úspěšným kurzem, ale pokračuje dál.
Mnoho čerstvých absolventů těchto akademií se rychle ocitne tváří v tvář realitě, že tři měsíce intenzivního studia možná stačí k pochopení základů programování, ale rozhodně nestačí k získání vytoužené práce.
IT akademie nebo bootcamp! A co dál?
Po absolvování takového kurzu totiž přichází první pořádná výzva: Nalezení práce. A právě tady se pohádka začíná měnit v lehké drama, někdy až komedii. Zatímco absolventi hrdě přicházejí na pracovní pohovory s certifikátem o absolvování tří měsíců intenzivního vzdělávání, firmy mají dnes o juniory poněkud odlišnou představu. Poptávka po juniorech je sice stále slyšet, ale s drobným háčkem: firmy chtějí juniory, kteří už nejsou úplně junioři. Chtějí lidi s více zkušenostmi, s hlubší znalostí technologií, s širším portfoliem projektů. Jednoduše řečeno, poptávají „juniory s praxí“.
Což nás přivádí k paradoxu dnešní doby. Nikdy nebylo jednodušší získat první základní IT vzdělání. Zároveň ale nikdy nebylo těžší na tento základ navázat skutečným kariérním úspěchem. Mnoho čerstvých absolventů těchto akademií se rychle ocitne tváří v tvář realitě, že tři měsíce intenzivního studia možná stačí k pochopení základů programování, ale rozhodně nestačí k získání vytoužené práce. Očekávání firem jsou totiž mnohem vyšší.
Někteří absolventi kurzů jsou proto frustrovaní, když zjistí, že ani jejich nově nabyté znalosti nestačí. Brzy se naučí, že kódy napsané během kurzu jsou mnohdy jen jednoduché příklady, které se od reálných projektů liší asi jako jízda na kolečkových bruslích od jízdy na Tour de France. Poté přichází fáze, kterou lze nazvat „uvědomění“. Během ní pochopí, že se musí dál vzdělávat sami, ve svém volném čase, bez pomoci mentorů a lektorů, kteří byli na dosah ruky během kurzu.
První úspěchy zpravidla přicházejí po několika měsících dalšího usilovného sebevzdělávání.
Sebevzdělávání a výdrž jako hlavní tahouni práce v IT
To ale neznamená, že by se „IT junioři“ měli vzdávat. Naopak! Skutečný boj teprve začíná, a ten boj se jmenuje kontinuální vzdělávání a zdokonalování vlastních schopností. Někteří si rychle osvojí strategii nekonečných kurzů na YouTube, dalších tutoriálů a stavby vlastních mini-projektů po večerech a víkendech. To dohromady vytváří onu žádanou „praxi“, kterou firmy tak vehementně požadují. Jiní se připojují ke komunitám, kde mohou získat zpětnou vazbu a zároveň se motivovat navzájem.
Je zajímavé pozorovat, jak každý absolvent reaguje jinak. Někteří přijímají výzvu s humorem a vypráví přátelům, jak místo spánku tráví hodiny opravováním chyb v kódu, o kterých ještě nedávno netušili, že existují. Jiní se sice vzdají rychleji, ale ti vytrvalejší často zaznamenávají po čase první úspěchy. Ty přicházejí zpravidla po několika měsících dalšího usilovného sebevzdělávání, během kterých pochopí, že se z juniora stává reálný junior až po tvrdé a vytrvalé práci.
A právě tady se odděluje zrno od plev. Ti, kteří si mysleli, že pouhý certifikát otevře všechny brány, postupně mizí a zůstávají ti, kteří pochopili, že rekvalifikace do IT není cílová stanice, ale začátek dlouhé a náročné cesty. A tato cesta – i když může být chvílemi dost humorná, zejména při nekonečném procházení dokumentací a Stack Overflow – nakonec stojí za to.
Protože v IT platí víc než kdekoliv jinde: Co se člověk naučí sám, to mu už nikdo nevezme. A kdo ví, třeba jednoho dne bude i z vás zkušený IT profesionál, který na pohovorech vysvětluje juniorským kandidátům, že ty tři měsíce kurzu byly jen první ochutnávkou dobrodružství, kterému říkáme „kariéra v IT“.
Související témata
Autor
Další články
Pomalu směřujeme k dynamičtějšímu a personalizovanému přístupu výuky. Hnací silou této změny je přitom umělá inteligence.
Umělá inteligence se stala součástí našich osobních životů. A otázkou není zda ji používat, ale jak ji do života integrovat.