Modernizace nákladového nádraží Žižkov a jeho přilehlých částí

Nákladové nádraží Žižkov, kdysi nechvalně proslulé místo, brzy dostane zcela novou podobu i funkci. Po zhruba 20 letech od ukončení původní funkce areálu se podařilo dosáhnout dohody s investory a následně změnit územní plán lokality. A plán je jasný - čtvrť pro až dvacet tisíc obyvatel.

Transformace Nákladového nádraží Žižkov je jedním z nejvýznamnějších příkladů současné městské regenerace ve střední Evropě. Projekt není jen výstavbou nové čtvrti, ale příležitostí, jak navrátit opomíjené území do městské struktury moderním, udržitelným a sociálně vyváženým způsobem. Díky kombinaci památkové ochrany, progresivního urbanismu, promyšlené architektury a participace veřejného i soukromého sektoru tak vznikne nový model městského plánování, který může sloužit jako inspirace pro další metropolitní oblasti.

Nová podoba a funkce nádraží Žižkov

Transformace Nákladového nádraží Žižkov představuje největší územní změnu v historii hlavního města Prahy. Areál bývalého železničního překladiště, rozprostírající se na více než 33 hektarech, má projít zásadní proměnou z industriálního brownfieldu na živou městskou čtvrť, propojující moderní bydlení, veřejnou vybavenost, městskou zeleň a kulturní instituce.

Samotná budova nádraží, postavená ve funkcionalistickém stylu v roce 1936, je od roku 2013 zapsána jako kulturní památka (jedná o nejdelší funkcionalistickou stavbu ve střední Evropě). Její zachování a adaptace na nové funkce je tak klíčovou součástí plánované transformace. V budoucnu bude sloužit jako kulturní, vzdělávací a správní centrum nové čtvrti. Počítá se zde s galeriemi, komunitními prostory, školským kampusem, kancelářemi i byty.

Důležitým prvkem proměny je budování nové dopravní obslužnosti. Vznikne nová tramvajová trať Olšanská–Habrová, která propojí čtvrť s širším centrem města a zvýší dopravní kapacitu v oblasti. Rovněž se chystá i výstavba Jarovské třídy, nové městské komunikace, která propojí Malešickou ulici s Českobrodskou, čímž uleví přetíženým silnicím v okolí.

Projekt počítá také s rozsáhlou výsadbou zeleně. Veřejné parky, stromořadí, zelené dvory a prostory pro komunitní zahrady tu vytvoří příjemné prostředí a budou kompenzovat vysokou míru zastavěnosti.

Stavba nové obytné čtvrti

Hlavním cílem celého projektu je výstavba komplexní městské čtvrti pro více než 20 000 obyvatel. V rámci území vznikne přes 10 000 bytových jednotek různých kategorií, od dostupného bydlení přes městské nájemní byty až po developerské projekty vyššího standardu. Návrh nové čtvrti přitom vychází z principů kompaktního města. Bydlení má být dostupné pěšky nebo na kole do práce, škol i za zábavou. Počítá se také s výstavbou 5 mateřských škol a 2 základních škol, multifunkčních sportovišť a hřišť, obchodů, nového centrálního náměstí a dalších veřejných prostranství.

Městská část zde klade důraz na architektonickou kvalitu, a investoři jsou tak povinni vybírat návrhy formou architektonických soutěží. Nová čtvrť má být nejen funkční, ale i vizuálně atraktivní a udržitelná. Standardem bude zelená střecha, retenční systémy na dešťovou vodu, nízkoenergetické standardy a omezení automobilové dopravy.

Plány na dokončení a finanční odhady

Revitalizace Nákladového nádraží Žižkov je dlouhodobý projekt, jehož realizace je plánována v několika etapách. Po schválení změny územního plánu, které proběhlo na jaře 2025, se očekává:

• zahájení první fáze výstavby na přelomu let 2027 a 2028,
• celkové dokončení čtvrti v horizontu 10 až 15 let.

Developerské společnosti (především Sekyra Group, Central Group, Finep, Penta a MY Park) se zavázaly k významným investicím do této veřejné infrastruktury, a to včetně školských zařízení a dopravních staveb. Výše příspěvků přesáhne 1,5 miliardy korun.

Celkové náklady na transformaci území mohou přesáhnout 100 miliard korun, přičemž většinu investic ponesou soukromé subjekty. Hlavní město však investuje do výkupu pozemků a objektů (včetně historické budovy nádraží, za cca 1,2 miliardy Kč), výstavby tramvajové tratě, veřejné vybavenosti a koordinace projektů. Klíčové dohody byly uzavřeny s developery formou tzv. urbanistických smluv, které určují přesné finanční a majetkové příspěvky investorů směrem k městu. Mimo jiné jde o přímé finanční příspěvky (např. na školy a parky), převody pozemků do vlastnictví města a závazky k etapizaci výstavby.