„Na Sicílii má všechno svůj čas,” říká majitel projektu Casa Asmara

Přemýšlíte nad nákupem nemovitosti v zahraničí, ale máte obavy? V Itálii nemusíte. Tam se totiž vše řeší stylem Dolce far niente. Takže žádný stres, žádné deadliny, hlavně aby slunce svítilo a víno teklo. Přinášíme vám rozhovor s Matějem Tomkem, který si na Sicílii koupil nemovitost, přetvořil ji k obrazu svému a pro radost sebe i svých blízkých. A pokud budete mít štěstí, můžete se s Matějem domluvit a zažít jeho verzi Dolce far niente na vlastní kůži. Nemovitost totiž také pronajímá hostům.

Buongiorno, Matěji, vy jste vytvořil krásný projekt, a to studia k pronájmu Casa Asmara, na Sicílii. Jak to celé začalo? Proč Itálie? A co vás přimělo k tomu pustit se do přestavby na apartmány? Byla to vášeň pro design, cestování nebo například chuť postavit si svůj vlastní kus ráje?

Ciao! Come stai? Hned na začátku chci uvést na pravou míru, že Casa Asmara je pro mě především domov a projekt, díky kterému mohu a chci přinést do Čech italskou srdečnost, která je mi velmi blízká. Až na posledním místě je to pro mě apartmán k pronájmu. Casa Asmara jsem tedy vytvořil primárně pro sebe, svou rodinu a kamarády. Chtěl jsem zkrátka vybudovat místo, kde se budu cítit dobře, kam se budu rád vracet, kam mohu kdykoliv přijet se svou rodinou, a kde to všichni budeme milovat. A to se opravdu podařilo.

A proč Itálie? Když jsem na začátku přemýšlel o konkrétním místě, chvíli bylo ve hře Řecko, chvíli Španělsko. Ale nakonec mi došlo, že nejvíc ze všeho miluju italskou kuchyni, italská vína a obecně tu italskou různorodost. A právě to je důvod, proč jsem se rozhodl pro Itálii. Do Sicílie jsem se ale zamiloval už pár let předtím, když jsme tam s přítelem strávili Vánoce. Ve městě Scicli, kde se nachází Casa Asmara, jsem však do té doby nikdy nebyl. Takže když jsem tam tehdy jel poprvé na prohlídku, bylo to pro mě úplně nové. Ale okamžitě mě to místo okouzlilo.

Vzpomenete si ještě na moment, kdy jste poprvé uviděl dům, ze kterého je dnes Casa Asmara? Byla to láska na první pohled?

Na to si vzpomínám moc dobře. Když jsem dům uviděl v inzerátu, bylo to období, kdy jsem se prokousával internetem a hledal vhodnou nemovitost. Postupně jsem se zaměřil více na Sicílii, a když jsem narazil na Casa Asmara, řekl jsem si: „Ok, tohle je ten dům, na který se chci skutečně jet podívat."

V té době jsem ale zároveň řešil způsob financování a nebyl jsem na to úplně připravený. Řekl jsem si tedy, že se tím nebudu stresovat, a pokud má být ten dům můj, tak na mě počká. A on opravdu počkal. Čekal na mě tři měsíce. A byly to dlouhé tři měsíce. Neustále jsem kontroloval, jestli je stále dostupný, a každé ráno jsem si odkaz znovu aktualizoval.

Po nějaké době jsem se pak se dvěma kamarádkami vydal na prohlídku a s původní majitelkou jsme se rovnou domluvili, že tam strávíme tři noci. Protože když kupujete dům, nekupujete jen nemovitost, ale také sousedy, všechny zvuky a celkovou atmosféru místa. Vzpomínám si, že ta první noc byla náročná. Měli jsme za sebou dlouhý den na cestě po Sicílii, bylo léto a období požárů. Všechno se zdrželo a dorazili jsme až v noci, unavení. Atmosféra byla spíš pochmurná a celkově to nebylo takové, jaké jsem očekával. Navíc i dispozice nemovitosti působily jinak, než jak se zdály z inzerátu.

Ale když jsem se druhý den ráno probudil v hlavní ložnici, plné světla, zvuků a vůní přicházejících z ulice, byla to láska na první probuzení.

Jak vypadaly vaše první kroky? A je nákup nemovitosti v zahraničí náročný?

Já jsem vlastně už nějakou dobu mluvil o tom, že si chci pořídit nemovitost v zahraničí. Často jsem se o tom bavil i s kamarády, a ti říkali, že do toho půjdou se mnou. Nakonec jsem u toho ale zůstal sám. A myslím, že to bylo na podzim roku 2022, kdy jsem si prostě sednul k počítači a napsal do Googlu: Jak koupit nemovitost v zahraničí.

Tehdy jsem s tím neměl žádnou zkušenost ani já, ani nikdo z mého okolí, takže jsem vlastně vůbec nevěděl, kde začít. Samozřejmě mi jako první vyskočili různí realitní agenti. Měl jsem dokonce i jednu agentku na doporučení, která ale měla lehce negativní postoj k mému rozpočtu. A tak jsem to na chvíli odložil k ledu a dokonce si říkal, jestli jsem si náhodou nevymyslel něco, co vůbec není reálné.

Postupně jsem se k tomu ale začal znovu vracet a prokousával jsem se internetem. Objevil jsem stránky idealista.it, které sdružují realitní kanceláře a inzeráty, a tam jsem začal znovu hledat.

A jestli je nákup nemovitosti v zahraničí náročný? Teď zpětně si myslím, že ne. Tenkrát to ale celé stálo jen na mé intuici a odhodlání – a nebylo to úplně snadné. Určitě bych ocenil, kdyby mi tehdy někdo některé věci vysvětlil. Právě to také popisuji na svém kanálu na herohero.co.

Kdybych si tehdy mohl přečíst něco podobného, určitě by mi to dodalo víc odvahy a ušetřilo spoustu stresu.

Je rekonstrukce v Itálii velké dobrodružství? Předpokládám, že jste spolupracoval i s místními stavebními firmami. Je pravda, že na jihu Itálie se čas moc neřeší?

Já s tím nemám velké zkušenosti. Právě Asmaru jsem si totiž vybral i z toho důvodu, že rekonstrukce byla z velké části už hotová. Jediné, co jsem řešil já, byla terasa a menší „kosmetické“ úpravy. Určitě jsem se ale věnoval interiéru, protože mám rád design a umění, a léta jsem pracoval v oboru interiérového designu.

Co se týče místních stavebních firem, já využívám rodinu, příbuzné a kamarády mé úžasné šedesátileté italské hospodyně, která se mi tam o všechno stará. Člověk se tam zkrátka musí naladit na tu klasickou italskou mentalitu a na to, jak tam věci fungují. Oni tam mají skutečně na všechno čas.

Na druhou stranu se vám vždy snaží maximálně pomoci a vyjít vstříc. Ta srdečnost je tam neskutečná. Ale všechno má prostě svůj čas. A musím říct, že jsem se to postupně naučil respektovat. A myslím, že mi to přineslo spoustu pozitiv i do běžného života.

Stalo se někdy něco, co vás vyloženě zaskočilo?

Těch věcí bylo určitě víc. A stává se to dodnes. Někdy mě zaskočí, že autobus nepřijede, jindy zase, že přijede.

Ale mám jeden příklad, který mě opravdu hodně překvapil, a to úplně na začátku. Do e-mailu mi přišla rezervační smlouva, což byl otevřený dokument ve Wordu, a v něm byla uvedená cena za dům v řádech milionů eur. Zkrátka tam bylo o tři nuly víc. Tak jsem napsal realitní agentce, že je tam špatná suma. A ona mi odepsala, že je to otevřený dokument, takže si to klidně můžu upravit, smazat ty nuly a poslat zpět.

Takový přístup mě vždycky hodně překvapí. Ale zároveň mě toho i hodně naučil. Především o mně samém.

Jak dlouho celá přestavba trvala? A kdy jste otevřel dveře prvním hostům?

Jak jsem uvedl výše, žádnou větší rekonstrukci jsem nedělal. A tím, že jsem dům nekupoval primárně k pronájmu, ale spíše pro sebe, kamarády a rodinu, tak jsme tam jezdili už od samého začátku. Asmaru tedy proměňuji v takovém pomalém, italském tempu dodnes. Nechávám věci, aby ke mně samy přicházely. Nechci ji vybavit urputně a najednou. Spíš tam chci mít věci s příběhem. Navíc já raději sbírám a objevuji, než nakupuji. Pokaždé, když na Asmaru přijedeme, je trochu jiná, a právě to mě na tom těší.

Prvními hosty v Asmaře tedy byly mé úžasné kamarádky, a to už měsíc po podepsání smlouvy. Tehdy bylo všechno ještě na začátku, ale Asmara už měla své kouzlo a bylo snadné se do ní zamilovat. Je krásné pozorovat, jak každý, kdo tam přijede, okamžitě nacítí tu správnou energii. Je to opravdu úžasné místo.

Co pro vás bylo při zařizování Casa Asmara klíčové? Na co jste se nejvíce zaměřoval? Pohodlí, styl, autenticita?

Pro mě je klíčová autenticita a respekt k historii i kultuře Sicílie. Věci, které jsem do Asmary pořizoval, představují balanc mezi novými a původními prvky. Jde mi hlavně o přirozenost – raději míň než víc, raději starší než nové. Věřím, že když si vás nějaká věc najde, děje se to z určitého důvodu. A přinese do prostoru svou energii, která pak souzní s celkem.

Když ke mně přijedete, najdete tam různě poházené Palo Santo, šalvěj nebo vonné tyčinky. Právě ty spoluvytvářejí ten pocit, že se tam chcete vracet. Že tam čas plyne jinak.

Upřímně, nejvíc mě těší, když mi přátelé, rodina nebo hosté řeknou, že se tam cítili neskutečně přítomní.

Jaký vibe mají apartmány? Je to jako „Útěk z reality“ nebo spíše „Můj italský domov mimo domov“?

Myslím, že mají v sobě vibe pozitivní energie, zpomaleného času a života v daném okamžiku.

Byly apartmány vytvořeny s myšlenkou na nějaké konkrétní skupiny cestovatelů? Pro koho je ubytování ideální?

Casa Asmara hodně reflektuje mě. Můj vztah k umění, k věcem, i mou představu o dolce far niente způsobu života. Myslím, že ten, kdo Asmaru navštíví, snadno pochopí, kdo jsem.

Uvnitř najdete umělecká díla od českých umělců, kteří tam třeba sami pobývali a nechali se inspirovat atmosférou místa. Najdete tam i knihy, které jsou pro mě důležité, a spoustu dalších detailů.

Apartmány jsou tedy určeny pro lidi, kteří nehledají komerci, ale spíše chtějí nacítit místní atmosféru, žít jako místní a zažít pravou autenticitu Sicílie.

Co všechno se dá v okolí Casa Asmara podniknout? A máte nějaký osobní tip, který například není v průvodcích?

Mým osobním tipem, který nenajdete v průvodcích, je prostě se ztratit v uličkách historického centra. Protože v tu chvíli se vám nemůže stát nic lepšího. Nekoukat do telefonu, nekoukat do map, ale opravdu otevřít oči a jen se toulat.

A další věc ve městě Scicli je kostel Chiesa di San Matteo (kostel sv. Matěje), který je sice před rekonstrukcí, ale je opravdu nádherný. Nabízí překrásný výhled na západ slunce nad spletitými uličkami města Scicli a s mořem na horizontu. Vždycky říkám, že je to město s nejkrásnějším západem slunce.

Pro mě má ten kostel navíc i silný osobní význam. Jmenuji se totiž Matěj, takže je to taková třešnička. A vlastně i jeden z momentů potvrzení, když jsem se rozhodoval, jestli Casa Asmaru pořídit.

Jinak, město Scicli leží v údolí Val di Noto, kde se nachází osm měst zapsaných na seznamu UNESCO. Důvodem je jejich pozdně barokní architektura. Celá ta města jsou vystavěná v tomto stylu. A už jen samotná architektura a energie těch míst je naprosto nádherná.

Jak blízko je moře? A jsou tam pláže na lenošení, nebo i místa na menší dobrodružství?

Scicli leží jen 12 minut autem od moře a v blízkosti dvou krásných přímořských městeček. Prvním je Donnalucata. Najdete tam úžasnou zmrzlinárnu, kouzelný antik a dlouhou pláž, ideální třeba na ranní běhání. A pak je tu Sampieri, moje oblíbené místo, kde mám i svou vyhlídku na západ slunce. Je to bývalá rybářská vesnice se spoustou malebných uliček a zákoutí. Patří k ní i krásná pláž, na jejímž konci stojí stará továrna na cihly, postavená z původních kamenů a cihel. Ta působí opravdu magicky.

Také východní část Sicílie má co nabídnout. Například města jako Taormina nebo Syrakusy se svou historickou částí Ortigia. A nechybějí ani méně známé přírodní rezervace, které stojí za objevování.

Počítám, že dobré jídlo je na Sicílii samozřejmost. Máte v okolí Casa Asmara oblíbený podnik, kam zajít na aperol nebo na pastu?

Gastronomie je tam skutečně úžasná. Pokud bych ale měl vypíchnout dvě místa, byla by to Sesamo, kde se znám i se šéfkuchařem, a La Bottiglieria – Piatti & Vini, kterou vlastní dnes už můj kamarád. Pracuje s naturálními víny, sezónními surovinami a pokaždé dokáže vykouzlit něco opravdu výborného.

Pobýváte v Casa Asmara někdy i sám?

Pobývám tam i sám. A poměrně často. Letos tam navíc plánuji strávit větší část léta až do zimy.

Pokud by měl někdo zájem o Asmaru, stačí se ozvat a můžeme se domluvit. Asmara je sice volná spíše výjimečně, ale druhý apartmán – Dammuso – je k dispozici téměř neustále. A pokud zrovna není vybookovaný, hosté jsou kdykoliv vítáni.