Projekt rekonstrukce Nádraží Holešovice byl Prahou znovu otevřen

Zdá se, že k neúspěchu odsouzený projekt nabral druhý dech. Poté, co situace okolo rekonstrukce Nádraží Holešovice zamrzla na mrtvém bodě a koaliční strany se nebyly schopny shodnout, byla vytvořena pracovní skupina, která měla navrhnout úpravy dohody. A to se letos v květnu stalo.

Nádraží Holešovice bylo dlouhodobě pouze funkční, nikoliv urbanisticky kvalitní lokalitou. Kombinace metra, vlaků a tramvají zajišťovala vysokou dopravní prostupnost, ale územní kontext dlouhodobě stagnoval. Nyní se situace mění. Výstavba v oblasti Holešovic představuje důležitou součást rozvoje severní osy města a je předpokladem pro propojení vnitřní Prahy s novými čtvrťmi v oblasti Bubny–Zátory. „Jde o největší transformační území v Praze a správně se oÜekává, že během několika let změní podobu městské struktury na severu metropole,“ shrnuje Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní rozvoj. Rekonstrukce stanice Nádraží Holešovice tak nepředstavuje pouze modernizaci dopravního uzlu, ale stává se jedním z katalyzátorů transformace celé čtvrti. A po letech nečinnosti se konečně zdá, že se děje opravdu něco velkého.

Dohoda mezi magistrátem a koaličními stranami

Dlouhodobě odkládaná rekonstrukce klíčové dopravní lokality v Praze 7 se po letech opět posunula dopředu. Pražští radní 19. května 2025 odsouhlasili prodej strategických pozemků Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) nově ustavené společnosti Nové Holešovice. Tato společnost vznikla jako joint venture DPP a developerů Karlín Group a CPI Property Group. A právě pozemky v pražských Holešovicích jsou klíčovým prvkem pro rozvoj oblasti, která má potenciál transformovat Holešovice v moderní multifunkční čtvrť.

Rozhodnutí předcházel téměř půlroční politický pat. V koalici panovala neshoda ohledně transparentnosti projektu a územní kontroly, a to především kvůli obavám Pirátů z možného napojení na aktéry v kauze Dozimetr. Magistrát proto ustavil mezirezortní pracovní skupinu, která připravila čtyři alternativní varianty spolupráce mezi DPP a developery. Prosadila se varianta, ve které si hlavní město ponechá kontrolní pravomoci, ale nestane se majetkovým členem projektu.

„Praha splnila vše potřebné pro to, aby projekt mohl pokračovat. Nyní čekáme na uzavření transakce mezi DPP a partnery, které je očekáváno do konce roku,“ uvedl radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS). Následně bude možné navázat na plánovací a projekční práce, které byly v lednu 2024 pozastaveny.

Zahájení rekonstrukce Nádraží Holešovice

Pokud se podaří sjednat finální smlouvy do konce letošního roku, samotné stavební práce by mohly začít už v závěru roku 2026.

• 4/2025: Uzavření smluv & převod pozemků
• 1 - 3/2026: Projekční dokumentace, EIA, územní rozhodnutí
• 4/2026: Zahájení rekonstrukce vestibulu a infrastruktury
• 2027: Zahájení výstavby nadzemních objektů
• 2030: Dokončení 1. etapy

Při rekonstrukci se bude dbát na sladění s paralelními investicemi Správy železnic v sousední trati Praha–Bubny a širší oblast Bubny–Zátory. Právě v této zóně se totiž nachází stovky tisíc m² rozvojové plochy, jejichž urbanistické uchopení má potenciál redefinovat severní cíp vnitřní Prahy. Projekt navazuje na architektonickou studii studia SUD Architectes, která počítá s revitalizací stávajícího vestibulu metra C, stavbou nových rezidenčních a kancelářských objektů a úpravou navazujících uličních prostranství.

Financování a plán výstavby

Projekt Nové Holešovice je financován v modelu PPP (public-private partnership). Dopravní podnik vloží do společného podniku pozemky, jejichž tržní hodnota bude stanovena znaleckým posudkem. Partneři z private sektoru zajistí nejen financování stavby, ale i řízení projektu, a to včetně povolovacího procesu a stavební realizace. Investice do první etapy, zahrnující rekonstrukci vestibulu metra a dvou polyfunkčních domů, přesáhne 3 miliardy korun. Celkový objem investic v celém masterplanu oblasti může podle odhadů překročit 20 miliard korun. DPP bude mít nárok na podíl z budoucích výtěžků, odhadovaný podíl činí až 28 %. Tyto prostředky chce podnik využít pro financování další infrastruktury, včetně modernizace dalších stanic linky C. Projekt se také zaměřuje na environmentální aspekty, a počítá se tak s využitím fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel a moderních režimů hospodaření s dešťovou vodou.