Zemřel papež František: Muž víry, který přeměňoval církev

Dnes, na Velikonoční pondělí, zemřel ve věku 88 let papež František. Tuto smutnou zprávu oznámil vatikánský camerlengo kardinál Kevin Farrell. František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, byl prvním papežem z Jižní Ameriky a stál v čele katolické církve od roku 2013.

Vatikán dnes ráno oznámil smutnou zprávu: Papež František, civilním jménem Jorge Mario Bergoglio, zemřel ve věku 88 let ve své rezidenci v Domě svaté Marty ve Vatikánu. Jeho smrt byla potvrzena v 7:35 místního času kardinálem komořím Kevinem Farrellem, který nyní dočasně přebírá vedení Svatého stolce až do zvolení nového papeže. Františkův odchod znamená konec jedné z nejzásadnějších etap v moderní historii katolické církve. Byl to první papež z Latinské Ameriky, první jezuita na Petrově stolci a muž, který se rozhodl postavit konzervativním tradicím čelem, ale nikoli s revolučním hněvem, nýbrž s pokorou, humorem a neochvějnou vírou.

Papež který odmítl pompéznost a inspiroval

Když byl v roce 2013 po rezignaci Benedikta XVI. zvolen 266. papežem, nikdo netušil, že přichází někdo, kdo změní tón i tvář celé katolické církve. Už jeho první kroky byly symbolické: Odmítl papežskou limuzínu, zvolil si jednoduchý kříž z běžného kovu místo zlatého, a místo papežské rezidence se usadil v obyčejném hostinci Domus Sanctae Marthae. A tento přístup zůstával stálý i po celý jeho pontifikát. Jednoduchost, služba druhým a odmítání přepychu byly tedy jeho doménou.

Papež František se během svého působení zásadně zasadil o otevřenější a lidštější tvář církve. Jeho podpora sociálně slabších, uprchlíků, migrantů a marginalizovaných lidí byla zcela bezprecedentní. Nevyhýbal se ani kontroverzním tématům, jako klimatické změny, práva žen v církvi nebo postavení LGBTQ+ komunity. To vše byly otázky, které otevřel a o kterých hovořil veřejně. Slavná se přitom stala především jeho slova z roku 2013: „Kdo jsem já, abych soudil?“ Ta pronesl v souvislosti s homosexuálními lidmi. V tomto případě nešlo ani tak o změnu doktríny, ale spíše o změnu tónu. Vatikán pod jeho vedením tak začal místo vylučování nabízet dialog.

Za jeho pontifikátu došlo také k několika významným strukturálním reformám uvnitř církve. Snažil se o větší transparentnost v hospodaření Vatikánu a prosazoval decentralizaci moci. František posílil i postavení biskupských konferencí a otevřeně hovořil o problémech, jako je korupce uvnitř církevních struktur nebo sexuální zneužívání. Jeho cílem ale rozhodně nebylo církev rozvracet. Spíše ji postupně měnit tak, aby lépe naplňovala své poslání ve 21. století. Věděl totiž, že ztrácí důvěru mnoha věřících, a právě těm se snažil naslouchat. Byl to papež, který upřednostňoval vztah před pravidlem, člověka před strukturou.

Věrný svému poslání až do úplného konce

Navzdory zdravotním problémům (v posledních letech ho trápily dýchací obtíže, podstoupil operace střev a pohyboval se na invalidním vozíku) zůstával ve své pozici aktivní. Ještě včera, na Velikonoční neděli, se objevil na balkóně svatopetrské baziliky, kde věřícím popřál: „Drazí bratři a sestry, veselé Velikonoce.“ Tradiční poselství Urbi et Orbi místo něj sice přečetl arcibiskup Diego Ravelli, ale papež František byl přítomen – duchem i slovem. Jeho odchod byl sice očekávaný, ale i tak zanechává obrovskou prázdnotu. Byl to duchovní vůdce, který nepřikazoval, ale doprovázel. Který nesoudil, ale naslouchal. A jeho smrt oplakávají miliony věřících po celém světě, a to nejen katolíků, ale i mnoho lidí mimo církev, kteří v něm viděli hlas lidskosti, pokory a naděje.

Podle poslední vůle má být papež František pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore, kterou často navštěvoval, a kde se nachází obraz římské Madony, ke které měl hluboký vztah. Obřad má být jednoduchý a střídmý. Přesně tak, jak odpovídalo i jeho životnímu postoji. Velkolepost tak přenechává jiným. Jeho poselství si žádá spíš ticho než fanfáry.

Odkaz papeže, který bude žít navždy

Zemřel papež František. Ale to, co po něm zůstává, neumírá. Jeho odkaz reformátora, lidského pastýře a zastánce utlačovaných bude žít dál. Ve slovech, v činech i v budoucnosti církve, kterou pomáhal otevírat světu.