0,5 Studio vytvořilo na Letné moderní bydlení s odkazem na historii

V době, kdy se trendy v interiérovém designu mění téměř každou sezonu, získávají stále větší hodnotu rekonstrukce, které nepodléhají módním vlnám, ale vycházejí z charakteru samotného prostoru. Citlivá práce s původními materiály, promyšlené využití každého centimetru i důraz na kvalitu místo časté výměny – to dnes definuje nadčasovou architekturu. Jak přistupovat k rekonstrukci historického bytu tak, aby neztratil svou identitu, proč není udržitelnost jen otázkou ekologie, ale především zdravého rozumu, a jak se proměňuje role nábytku v současném bydlení? O tom jsme si povídali s Vítem Svobodou z architektonického studia 0,5 Studio, které stojí za rekonstrukcí bytu 3+kk na pražské Letné.

Když investujete do nemovitosti v jedné z nejžádanějších pražských čtvrtí, nekupujete si pouze metry čtvereční. Kupujete si genius loci a specifickou městskou kulturu, kterou pražská právě Letná zosobňuje jako málokteré jiné místo. Zde, v činžovním domě z počátku 20. století, se zrodil projekt, který ukazuje, jak vypadá inteligentní zhodnocení historického fondu. Architektura v pojetí renomovaného pražského 0,5 Studia se zde stala médiem pro sofistikovaný dialog mezi minulostí a současným životním stylem.

Z pohledu realitního trhu a investorské logiky bývá často prvním impulsem při převzetí historického bytu totální proměna dispozice – bourání příček, propojování prostor a snaha vnést do historické konstrukce schéma moderních novostaveb. Architekti 0,5 Studia se zde však – společně s investory – rozhodli pro diametrálně odlišný přístup. Pochopili, že největší luxus a hodnota nemovitosti nespočívá v umělých inovacích, nýbrž v autenticitě a proporční velkorysosti, kterou tehdejší stavitelé do budovy vetkli. Namísto invazivních změn tak vsadili na jemnou evoluci interiéru, kde klíčem k úspěchu byla nenucenost a precizní práce s detaily.

Rekonstrukce bytu navazující na atmosféru původních prvků

„Výběr materiálů přirozeně vycházel z požadavků investorů, mezi které patřilo zachovat dispozici co nejvíce v původním stavu, což v tomto případě nebyl problém. Cílem bylo navrhnout interiér tak, aby nová vrstva přirozeně navázala na atmosféru původních prvků. Proto jsme pracovali s dubovými parketami, dubovou dýhou na kuchyňské lince i teplými odstíny vestavného nábytku. Jediným výraznějším akcentem jsou modré plochy, které odkazují na původní cementovou dlažbu v předsíni. Původní materiály jsme tedy spíše reinterpretovali a dekory jsme použili tam, kde se historicky skutečně objevovaly. Především na dlažbách,” říká Vít Svoboda z 0,5 Studia.

Tento přístup je v přímém souladu s filozofií udržitelného luxusu. Když se podíváme na strukturu bytu, materiálová synergie je patrná od prvního kroku. Vstupní hala ve tvaru písmene L slouží jako předehra k celému prostorovému zážitku. Architekti zde uplatnili cementovou dlažbu vyrobenou na míru, která svou strukturou a barevností – sofistikovanou kombinací tmavě modré a světle růžové – okamžitě vtahuje návštěvníka do kontextu počátku minulého století. Ovšem v moderním, graficky čistém pojetí.

Koupelna, i přes své limitované prostorové parametry dané původním rozvržením domu, prošla zásadní evolucí. Autoři projektu prokázali skvělé prostorové plánování, když pouhým minimálním posunem jedné z příček dokázali vygenerovat komfortní prostor, do něhož se bez problémů vešla plnohodnotná vana i velkorysá vestavná skříňka pod umyvadlem. Klíčem k odlehčení celého prostoru se stal jemný mozaikový obklad, který láme světlo a opticky rozšiřuje stěny. Klíčovým benefitem, který architekti stoprocentně využili, je přítomnost původního okna. Přirozené denní světlo dodává koupelně svěžest, která v běžných developerských projektech citelně chybí a povyšuje ranní rutinu na příjemný rituál.

V největším prostoru bytu, kterým je velkorysý obývací pokoj spojený s kuchyní a jídelním koutem, se tato strategie projevuje v plné síle. Architekti zde vytvořili kompozici, která nepůsobí monoliticky ani těžkopádně, přestože nabízí obrovské množství úložného prostoru. Základem úspěchu byla volba kombinace materiálů: lakovaná MDF v tlumených, matných odstínech se zde potkává s teplou texturou prémiové dubové dýhy. Kuchyňská linka se tak stává organickou součástí obývacího pokoje, nikoli pouhým technickým pracovištěm. Estetickým i funkčním vrcholem této společenské zóny je dominantní lavice integrovaná přímo pod okny. Tento prvek nejenže opticky i fyzicky propojuje jednotlivé funkční subzóny místnosti, ale skrývá v sobě i technologické řešení – sofistikovaně integrované topné těleso. Na protější straně místnosti se nachází modulární knihovna, která reaguje na individuální životní styl obyvatel bytu.

Privátní sféra bytu, reprezentovaná hlavní ložnicí, je situována tak, aby maximálně profitovala z ranního a dopoledního slunce. Barevná paleta je zde záměrně ztišená a zjemněná. Dominantním prvkem je vestavný nábytek vyvedený v delikátním odstínu světle růžové, která přímo navazuje na pigmentaci cementové dlažby v chodbě. Tento barevný dialog dodává ložnici intimní, uklidňující charakter, aniž by docházelo k estetickému rozporu se zbytkem bytu.

„Co se týče trendů v interiérech, myslím, že se opakuje několik přístupů. Prvním jsou minimalistické bílé interiéry, které jsou téměř beze zbytku sjednocené do bílé barvy. Druhým je kombinace přírodních materiálů používaných v jednoduchých, současných formách. Třetí úrovní pak může být přímá tvarová citace historických prvků. Všechny tyto přístupy považuji za legitimní. Historickým replikám se příliš nevěnujeme – využíváme je pouze tam, kde to dává smysl a pomáhá to zachovat atmosféru původního prostoru, například u dveří nebo oken. Samozřejmě je zde také otázka financí. Původní řemeslná zručnost se z velké části vytratila a kvalitní repliky dnes stojí mnohonásobně více než průmyslově vyráběné výrobky.”

Vestavěný nábytek, chytré uspořádání i udržitelnost

„Dnes se tyto prostory starších historických bytů se světlou výškou stropů 330 až 360cm často řeší vestavným nábytkem od podlahy až ke stropu. V době vzniku těchto bytů se však takový způsob vybavení interiéru rozhodně nepoužíval. Někdy mohou tyto velkorysé prostory zařízené drobnými historickými skříněmi působit až úsměvně, samozřejmě je otázka, jestli není směšné se obklopovat obrovským množstvím věcí a hledat pro ně úložné prostory.”

Tento kritický postřeh otevírá hlubší diskusi o tom, co vlastně znamená moderní luxus a udržitelnost v kontextu městského bydlení. Architekti z 0,5 Studio v projektu na Letné přitom dokázali najít ideální balanc. Využili vertikální potenciál bytu s respektem, nábytek navrhovali s ohledem na lidské měřítko a vizuální odlehčení. Místnosti tak nedusí mohutné hmoty, ale naopak dýchají vzdušností a světlem, což má prokazatelně pozitivní vliv na psychické zdraví a každodenní komfort obyvatel.

A potom je tu téma udržitelnosti. Ta je v architektuře v současnosti často redukována na instalaci solárních panelů nebo využívání recyklovaných plastů. Skutečná udržitelnost v oblasti prémiového rezidenčního bydlení však spočívá v něčem úplně jiném – v trvanlivosti, nadčasovosti a materiálové upřímnosti. Když investujete například do masivních dubových parket, investujete do podlahy, která při správné péči přežije generace. Může být mnohokrát zbroušena, renovována a s věkem získává patinu, která její hodnotu zvyšuje, nikoli snižuje. A totéž platí pro řemeslně zpracovanou dýhu či zakázkovou dlažbu.

„Pokud lze původní prvky opravit a nadále dobře slouží – například parkety nebo samotná dispozice bytu – nedává smysl je nahrazovat něčím novým, co navíc nemusí dosahovat kvality původního řešení. Často jde také o racionální úvahu nad rozpočtem, kdy se zachovají kvalitní stávající prvky a nové zásahy se navrhují citlivě tak, aby přirozeně a vkusně doplnily původní „slupku“ bytu. Čímž se dá i ušetřit,” dokončuje Vít Svoboda.