Patříme mezi nejšťastnější národy, ale šťastní nejsme: Co za tím stojí?

Česko patří mezi nejšťastnější země světa, a přesto se mnoho Čechů necítí spokojeně. Důvodem jsou kulturní sklony k pesimismu, historické faktory i negativní zkreslení. Větší spokojenosti je přitom možné dosáhnout změnou našeho myšlení a zaměřením se na pozitivní aspekty života. Štěstí je tedy především o perspektivě a postoji, které si sami vybíráme. A ty lze změnit i během jediného dne.

V mezinárodních průzkumech o štěstí a spokojenosti se Česká republika pravidelně umisťuje na vysokých příčkách. Podle posledních dostupných žebříčků se nacházíme mezi dvaceti nejšťastnějšími národy světa. Na druhou stranu se Češi dlouhodobě vyznačují vysokou mírou pesimismu a tendencí zaměřovat se na negativní stránky života. Proč tedy Češi, kteří se mají objektivně dobře, mají pocit, že to tak není? Jaké faktory ovlivňují naši nespokojenost, a především jak z toho všeho ven?

Česko mezi 20 nejšťastnějšími zeměmi světa

Podle průzkumu World Happiness Report 2024 se Česká republika umístila na 20. místě v žebříčku nejšťastnějších zemí světa. Tento průzkum hodnotí kvalitu života na základě faktorů, jako je HDP na obyvatele, sociální podpora, délka života, osobní svoboda, štědrost i korupce. Před námi se umístili severské země jako Finsko, Dánsko a Island, které jsou dlouhodobě hodnoceny jako nejšťastnější. Česko má stabilní ekonomiku, vysokou životní úroveň, kvalitní zdravotnictví a vzdělávací systém. V porovnání s jinými zeměmi světa se tak zde žije relativně bezstarostně. Proč tedy Češi nepatří mezi ty spokojenější obyvatele světa?

Negativní myšlenky a nedostatek optimismu aneb co nás brzdí od skutečné spokojenosti

Navzdory objektivně dobrým podmínkám se Češi často cítí nespokojeně. Podle socioložky Dany Hamplové z Akademie věd ČR je jedním z hlavních důvodů to, že se Češi zaměřují především na negativní aspekty života. „Místo abychom ocenili, co máme, srovnáváme se s těmi, kteří se mají ještě lépe,” dodává. Tato mentalita může mít hluboké historické kořeny. Během 20. století prošlo Česko mnoha společenskými otřesy. Dvě světové války, komunismus, sametová revoluce a transformace na kapitalismus. Každé z těchto období s sebou neslo nejistotu, kterou si dodnes neseme v kolektivní paměti. Tyto negativní zkušenosti pak pravděpodobně ovlivnily naši schopnost důvěřovat budoucnosti a udržovat pozitivní pohled na svět.

Dalším faktorem jsou média a jejich důraz na negativní zpravodajství. Lidský mozek je nastaven tak, že větší pozornost věnuje negativním informacím než těm pozitivním. Tento jev, nazývaný negativní zkreslení, nás udržuje ve stresu a pocitu, že se kolem nás děje více špatných věcí než ve skutečnosti. Ne, že by tedy ve Finsku nebo v Dánsku média sdílela pouze pozitivní zprávy, ale místní se je naučili postupem času filtrovat a brát s nadhledem. Zároveň mají větší povědomí o psychickém zdraví a snaží se mnohem více praktikovat mentální hygienu. Díky tomu jsou psychicky odolnější a nemají potřebu si „vyřizovat” křivdy se zbytkem světa, skrze sebelítost.

Podle Dany Hamplové je v tomto případě důležité naučit se na život dívat z té lepší stránky a hledat dlouhodobý přínos například i ve zprávách, které se na první pohled zdají jako špatné. A důvody jsou hned čtyři: „Dlouhodobé studie ukazují, že lidi, kteří se vnímají jako šťastnější, jsou v životě výrazně úspěšnější, mají víc přátel a žijí déle.”

Jak se naučit být spokojeným a šťastnějším

Změna společenského nastavení je složitý a dlouhodobý proces. Nicméně první krok musí přijít od každého z nás. Jedním z klíčových aspektů je změna vnímání vlastního života a schopnost ocenit to, co máme. Často se zaměřujeme na to, co nám chybí, místo abychom věnovali pozornost tomu, co už máme a co nám dělá radost. Každodenní praxe vděčnosti, například zapisování si tří pozitivních věcí, které se nám během dne staly, může výrazně změnit naše vnímání reality.

Důležitým krokem ke spokojenějšímu životu je také rozvoj pozitivních vztahů. Sociální vazby a kvalitní mezilidské vztahy jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících naši dlouhodobou spokojenost. Investování do rodiny, přátel a komunity přináší nejen emocionální podporu, ale také pocit sounáležitosti, který je pro lidskou psychiku zásadní.

Další klíčovou oblastí je práce se stresem a schopnost relaxace. Mnoho lidí si neuvědomuje, jak významný vliv na jejich pohodu mají jejich každodenní návyky. Meditace, mindfulness nebo pravidelný pohyb mohou pomoci snížit stres a zvýšit pocit štěstí. Často se setkáváme s pocitem vyhoření nebo frustrace ze zaměstnání, přičemž řešením může být hledání smysluplnější práce nebo změna přístupu k současnému zaměstnání.

Je také důležité pečovat o své fyzické zdraví, protože psychická pohoda je úzce spjata s naším tělem. Dostatek spánku, vyvážená strava a pravidelný pohyb mohou mít zásadní dopad na naši celkovou náladu a energii. Mnoho lidí přehlíží, jak velký vliv mají každodenní návyky na jejich duševní zdraví.

V neposlední řadě je důležité omezit negativní vlivy, které k nám přicházejí z médií a sociálních sítí. Neustálý přísun katastrofických zpráv a srovnávání se s ostatními může vést k pocitu, že náš život není dostatečně dobrý. Regulace času stráveného na sociálních sítích a vyhledávání pozitiv je tedy dalším způsobem, jak najít cestu ke štěstí.