Nemusíme vyřešit veškerou nejistotu ve světě, abychom se mohli cítit bezpečněji. Potřebujeme rozlišit, co skutečně můžeme ovlivnit, a svou energii přesunout tam. Klid totiž nepřichází z vnějšího prostředí, ale z naší schopnosti vytvářet si pevné body přímo v sobě. Místo neustálého sledování situací, které v nás jen živí úzkost, se tak můžeme zaměřit na konkrétní kroky ve svém každodenním životě. Právě tyto malé, vědomé změny nám pomohou získat zpět pocit kontroly i v turbulencích dnešní doby.
Nejistota je pro nás vyčerpávající právě proto, že nevíme, co přijde. Když nemáme dostatek informací, hlava se přirozeně snaží doplnit mezery a představuje si různé možnosti – včetně těch nejhorších. Krach na burze, rostoucí dluhy nebo vypjatá geopolitická situace ve světě nutí naši hlavu vytvářet různé scénáře. „Co kdyby mi někdo vzal to, co tvoří můj život?” Ano, strach dokáže paralyzovat. Zároveň v nás ale vytváří i potřebu uvést věci do pohybu. Něco zjistit, zkontrolovat nebo naplánovat. Jenže, pomáhá strach skutečně řešit problém, nebo se skrze něj jen snažíme získat nějakou jistotu?
Snaha najít jistotu versus skutečné řešení
Foto: magnific.com
Nemusíme vyřešit veškerou nejistotu ve světě, abychom se mohli cítit bezpečněji.
V době, kdy je geopolitická situace nejistá, si hlava někdy začne malovat nejhorší možné scénáře. To je velmi vyčerpávající. A můžeme pak mít například také potřebu kontrolovat informační kanály čím dál častěji. To přináší krátkodobý pocit, že máme alespoň nějaký přehled a kontrolu. Z dlouhodobého hlediska ale neustálé sledování stresujících zpráv stres spíše zhoršuje.
Až vás tedy příště zahltí myšlenky, položte si otázku: „Teď v 9 večer, když jsem unavený a konečně ležím doma na gauči, můžu něco vyřešit?” Po náročném dni už nám moc možností nezbývá. Neustálý strach z války nám bere hodně energie. Když navíc nemůžeme situaci řešit, je nejlepší odložit telefon a jít se na půl hodinky projít. Tak nám náročné téma alespoň nesebere večer. Po procházce je nejlepší investovat energii tam, kde něco můžeme změnit k lepšímu – třeba jen uklidit nebo si s rodinou zahrát novou deskovou hru. Váš čas tak nevložíte do něčeho, co stejně nemůžete ovlivnit.
Nejistá budoucnost probouzí strach

Sezónní afektivní porucha: podzimními úzkostí trpí každý třináctý Čech
Podzim s sebou přináší řadu radostí, ale také starostí. Nebo spíše nepříjemné pocity. Každého pátého Čecha během tohoto období trápí nedostatek energie, potíže se soustředěním, podrážděnost, nebo zvýšená chuť k jídlu. Pokud se ale tyto symptomy začnou zhoršovat nebo se projeví najednou, může se jednat o tzv. sezónní afektivní poruchu. A tu je potřeba řešit.
Celý článek
Permanentní napětí nám automaticky servíruje myšlenku: Když není jistá přítomnost, co teprve budoucnost? A máme tedy tendenci problém řešit. Ač nás ale globální problémy denně stresují, na pracovní schůzce nás nikdo nenahradí a nikdo neuvaří. Jakmile si tedy uvědomíme, že každodenní život je nám daleko blíž, než válka, můžeme být víc přítomní pro partnera, rodinu, nebo přátele. A právě tenhle svět můžeme ovlivňovat mnohem víc, než situaci v tom velkém světě za dveřmi. Ale jak se s tím vším poprat v praxi?
Jak si ulevit od finanční nejistoty
Když si všimneme, že život začíná stát mnohem víc peněz, než jsme zvyklí, největší službu udělá přehled příjmů a výdajů za poslední měsíce. Díky tomu máme data k uklidnění a faktickou informaci, že není důvod se bát. Nebo naopak jasný plán, co změnit. Je totiž velký rozdíl mezi finančními problémy a strachem z nich. Například můžeme každý měsíc poslat pět set korun navíc na spoření. Až vás tedy příště zaskočí strach z peněz, můžete si říct: „Vždyť už pracuji na tom, abych měl větší rezervu.” A to je mnohem víc, než bloudit v myšlenkách.
Jak uklidnit hlavu
Dříve – mezi strachem z toho, co se děje a reálném povědomí o situaci – existoval přirozeně určitý prostor. Nemohli jsme ho každých deset minut vyplnit novou zprávou. Dnes naopak můžeme získávat nové informace prakticky nepřetržitě. Víme mnohem víc o tom, co se právě děje, a víme to v téměř aktuálním čase. To ale neznamená, že máme větší jistotu ohledně toho, jak to dopadne. Možná jsme si jen odvykli, že některé věci jednoduše nevíme nebo nezměníme. Právě proto může být užitečné udělat si čas na zprávy v jednu konkrétní část dne, místo abychom je kontrolovali pokaždé, když ucítíme nejistotu. Zkuste například koukat na zprávy jen dvakrát denně. A určitě ne před spaním.
Jak si skutečně odpočinout
Možná teď cítíte, jak ve vás zase postupně narůstá napětí, když se znova dotýkáte svých strachů a nejistoty kolem budoucnosti. Ano, naše myšlenky nedokáží udělat ze světa objektivně bezpečnější místo. Jakmile se ale zacyklíme v kruhu strachu, děláme si svět ještě zákeřnější, než je. V tu chvíli je nejlepší naši hlavu zastavit. Myšlenky na nejistou budoucnost nám nakonec akorát berou energii. A pokud vám strach dlouhodobě nedovolí spát a vytratila se radost ze života, je v pořádku si o tom s někým promluvit. Někdy totiž nejvíce pomůže pojmenovat věci nahlas.