„Architekt musí být i psycholog,” říká vítězka soutěže Kanceláře roku
Architektura je velmi komplexní obor, který vyžaduje nejen dokonalou znalost technických principů a estetiky, ale i zvládání mezilidské komunikace. O tom ví své i Ing. arch. Andrea Pastrnek, která se svým studiem concept.a zvítězila v soutěži Kancelář roku, která se nyní chystá na další velké projekty, a která nás očarovala svými nápady, nenuceností i schopností vcítit se do potřeb a tužeb svých klientů.
Krásný den, Andreo, vy jste architektkou a stojíte za studiem concept.a. Jak jste se k tomuto oboru dostala? A pamatujete si ještě na úplně první projekt, na kterém jste pracovala?
Už od dětství jsem doma měla neustálou potřebu stěhovat nábytek a hledat nová prostorová řešení. Milovala jsem malování a matematika byl můj oblíbený předmět. To mě přivedlo na střední stavební školu. Následně jsem se přihlásila na architekturu, kde se vše spojilo.
Už během studia jsem začala spolupracovat s firmou zaměřenou na dřevostavby, pro kterou jsem navrhovala studie rodinných domů. Mým prvním významným projektem byla dřevostavba pro přední českou módní návrhářku Beatu Rajskou, která mně - jako studentce - dala příležitost.
Založila jste studio concept.a hned na začátku své kariéry? Nebo jste nejdřív sbírala zkušenosti jinde?
Po studiu jsem nastoupila do brněnského studia zaměřeného na návrhy komerčních i soukromých interiérů. Později, během mateřské dovolené, jsem začala zkoušet podnikání na vlastní pěst. Po několika letech samostatné praxe jsem se rozhodla založit vlastní značku concept.a.
S kancelářemi pro PKV a ENMON jste vyhrála prestižní soutěž Kancelář roku. Co podle vás dělá tyto prostory tak výjimečnými oproti jiným?
Kanceláře jsou výjimečné nejen svou rozlohou, ale především filozofií a smýšlením majitelů. Interiéry jsou nadčasové, odvážné a silně odrážejí identitu společnosti.
Kdybyste měla říct jednu konkrétní věc, která dělá kanceláře PKV opravdu speciálními, co by to bylo?
Dispozice. Organicky tvarované příčky narušují klasickou ortogonální strukturu a vytvářejí přirozené proudění prostoru. Eliminovali jsme tradiční chodbový systém a tvar podlah připomínající vrstevnice tento princip dále podtrhuje.
Sídlo společnosti PKV je proslulé také svou záplavou květin. 1 500 rostlin - to už je skoro jako botanická zahrada. Byl to váš nápad? Nebo požadavek PKV?
Byl to jeden z klíčových koncepčních prvků návrhu. Rostliny jsme promyšleně zakomponovali do prostoru. Rostou ze stěn, ze stropu i z podlahy jako symbol důrazu na udržitelnost a environmentální hodnoty firmy.
Jak jste vybírali konkrétní druhy rostlin? Bylo potřeba něco speciálního, aby v interiéru vydržely, a zároveň ladily s designem?
Spolupracovali jsme s odborníky na zeleň, kteří nám pomohli vhodně kombinovat druhy rostlin a správně je rozmístit v rámci celého prostoru. Interiér jsme rozdělili do tematických ekosystémů. Zasedací místnosti nesou názvy jako Město, Pole, Přehrada, ale i Oceán, Poušť nebo Prales. Nejvyšší patro patří vesmírným místnostem – Slunce, Země, Měsíc – a v nejnižším podlaží najdeme Jeskyni a Sopku. Každé prostředí má vlastní typ rostlin, specifickou barevnost substrátu a systém pro popínání rostlin.
Zároveň v kancelářích dominuje bílá barva. Má v interiérech nějakou speciální funkci, například psychologickou? Nebo je to spíše otázka estetiky?
Cílem bylo vytvořit moderní, futuristickou "energetickou laboratoř". Bílá barva navíc díky lesklým plochám násobí 360° výhled a ještě více propojuje interiér s okolním exteriérem.
Vaše portfolio je ale celkově velmi pestré. Kanceláře pro Schindler SK a HU, AK Valíček & Valíčková, ale i bytové prostory v Brně, Pardubicích či Zlíně. Kde na to všechno čerpáte inspiraci?
Inspiraci čerpám na cestách, při sledování aktuálních trendů a baví mě zkoumat možnosti upcyklace materiálů, kterým lze vdechnout nový život.
Jak dlouho trvá než projekt vznikne? Od počátečního nápadu až po předání návrhu.
Je to velmi individuální. U menších projektů může návrh vzniknout během měsíce, ale například u kanceláří PKV jsme návrh a realizaci připravovali déle než rok.
A co klienti? Chci říct, že ve vašem oboru s nimi spolupracujete víc než kdokoliv jiný. Přece jen musíte brát v potaz jejich očekávání a vkus. Je těžké to všechno zakomponovat do návrhu?
Architekt musí být do jisté míry psycholog a mít velkou dávku empatie. Vždy se snažím tvořit originální a funkční řešení, které bude odpovídat nejen mým představám, ale především klientovým hodnotám a potřebám. Důležitá je otevřená komunikace, konfrontace názorů i respektování priorit klienta.
Vaše práce ale není pouze o estetice, nýbrž i o funkčnosti nebo ergonomii. Co vás na téhle „praktické“ části designu nejvíc baví?
Baví mě ukazovat klientům možnosti, které často přehlížejí a které jim mohou zpříjemnit a zjednodušit každodenní život. Věřím, že interiér má sloužit lidem – ne my jemu.
Nás velmi zaujal také návrh historického domu 300 GENIUS LOCI. Ten jste pojala velmi zásadně, a přesto jste mu ponechala původní myšlenku. Krásná práce! Ve srovnání s vašimi ostatními návrhy ale také velmi neobvyklé. Je těžké se odtrhnout od určitého stylu a vytvořit něco zcela jiného?
Děkuji. Na této práci mě nejvíce bavilo, že jsem mohla opustit zavedené postupy a přistoupit k návrhu zcela individuálně. Na práci architekta mě fascinuje právě to, že každý projekt je jiný. Nedokážu si představit navrhovat pouze kanceláře nebo pouze rodinné domy – mám ráda pestrost.
Co pro vás bylo u tohoto projektu největší výzvou? A v čem je podle vás práce na historických objektech jiná než na moderních novostavbách?
Baví mě kombinovat klasické a moderní prvky. Pokud se správně nastaví jejich poměr, vznikají silné kontrasty a příběhy, které prostorům dávají unikátní atmosféru. Věřím, že bychom se měli snažit rekonstruovat a zachovat starší objekty, místo jejich bezmyšlenkovité demolice. To jedinečné kouzlo starých staveb se totiž nedá ničím nahradit.
Máte nějakou vysněnou spolupráci nebo klienta, pro kterého byste si ráda navrhla kancelář nebo jiný prostor?
Mým snem je, aby moje práce mohla někomu skutečně pomoci. Letos v lednu jsem například pomáhala s návrhem a přípravou žádosti o dotaci pro Hospic, který pečuje o pacienty v konečném stádiu života. Hospic dotaci získal a nyní se připravuje realizace. Velmi ráda bych se podobným smysluplným projektům věnovala i v budoucnu.
Prozradíte nám, na čem aktuálně pracujete? Aspoň malý spoiler!
Pracujeme na návrhu unikátní posilovny, připravujeme nový espresso bar a čeká nás také zajímavý projekt v zahraničí.
Co byste poradila mladým architektům, kteří chtějí prorazit ve světě architektury a designu?
Doporučuji sbírat zkušenosti v architektonických studiích, ideálně i v zahraničí. Skvělou příležitostí jsou výměnné pobyty už během studia. Práce v různých prostředích nesmírně rozšiřuje obzory. V neposlední řadě být odvážný a učit se novým věcem.
10 krátkých otázek na závěr
Který architektonický styl nejlépe vystihuje váš charakter?
Minimalismus.
Beton, dřevo, nebo sklo?
Vše.
Ranní ptáče nebo sova?
Obojí. 😊
Notebook nebo skicák?
Obojí – začínám u skicáku, pokračuji na notebooku.
Hudba při práci nebo klid?
Záleží na projektu.
Moře nebo hory?
Hory.
Největší pracovní neřest?
Perfekcionismus.
Hra o trůny nebo Teorie velkého třesku?
Přátelé. 😀
Nejoblíbenější mobilní appka?
Archilovers
Kdybyste nebyla architektkou, čím byste byla?
Něco v oblasti umění – design, fotografie nebo jiný kreativní obor.
Související témata
Autor
Další články
Daniela Komatović tvoří šperky, které nejsou pouhým doplňkem, ale manifestem a čistou, precizní i nekompromisní prací.
Radko Sáblík vyměnil klasické ředitelování za roli mentora studentů a budovatele vzdělávacího systému, jaký u nás nemá obdoby
Rozhovor se zakladatelem NIL Textile Mikulášem Hurtou, o principech značky, nových materiálech, a také o plánech do budoucna.
Jiří Kůs je zakladatel společnosti nanoSPACE, která nabízí výrobky z nanovláken a posiluje pozici Česka jako nano supermana.
Rozhovor s Danielem Buryšem o cukrové dani, investování do kávových plantáží a novém sídle Kofoly v Dolních Vítkovicích.