„Lidé dnes nechtějí jen nakupovat, ale chápat původ i hodnotu,” říká Milan Dostalík ze společnosti Ton

Dřevo, které se zde ohýbá už více než 160 let, posléze putuje do celého světa. Společnost Ton dokázala proměnit tradiční řemeslo v moderní designovou značku, která spojuje historické know-how s inovacemi a spoluprací s respektovanými designéry. „Ohýbání dřeva je proces, který nelze úplně nahradit automatizací,“ říká CEO Tonu Milan Dostalík. A v rozhovoru popisuje, proč je právě řemeslo jednou z největších konkurenčních výhod značky, jak se českému výrobci daří prosazovat na více než 90 trzích, a jaké mají plány na letošní veletrh Salone del Mobile Milano.

Dobrý den, pane Dostalíku, vy jste CEO společnosti Ton, která se zabývá výrobou ohýbaného nábytku. To ale není to nejzajímavější – Ton dnes patří mezi přední výrobce tohoto typu nábytku. Povězte nám, jak se Ton dokázal prosadit v silně konkurenčním mezinárodním prostředí?
Myslím, že je to kombinace několika věcí. Máme obrovské štěstí v tom, že navazujeme na více než 160letou tradici výroby ohýbaného nábytku, ale zároveň jsme nikdy nezůstali jen u historie. Dlouhodobě investujeme do současného designu, technologií i spolupráce se světovými designéry. Důležité také je, že si stále držíme výrobu v Bystřici pod Hostýnem, kde vzniká každý kus nábytku.

Na mezinárodním trhu dnes nestačí jen kvalitní produkt. Zákazníci hledají značku s jasnou identitou, autenticitou a dlouhodobou hodnotou. A právě v tom je Ton silný. Nejsme masová výroba bez příběhu. Každý produkt v sobě nese kombinaci řemesla, detailu a současného přemýšlení o designu.

Ton je pro mnoho lidí synonymem ikonické židle č. 14. Ta byla vždy ale také spojována s dobou předrevoluční. Jaký vztah k ní mají lidé dnes?
Dnes už ji lidé nevnímají jako relikt minulosti. Naopak. Čím dál více si uvědomují její nadčasovost. Je fascinující, že produkt navržený v 19. století dokáže přirozeně fungovat v současných interiérech po celém světě. Židle č. 14 je vlastně jeden z prvních globálních designových produktů vůbec. A dnešní generace oceňuje nejen její estetiku, ale i jednoduchost, funkčnost a udržitelnost. Je to důkaz, že kvalitní design nepotřebuje sezonní trendy.

Existuje ve vaší nabídce produkt, který interně považujete za přelomový, ale veřejnost ho zatím úplně neobjevila?
Pokud bych měl vybrat skutečně přelomový produkt posledních let, byla by to kolekce Merano od Alexandera Guflera. Právě na ní se ukázalo, že tradiční technologii ohýbání dřeva lze uchopit velmi současným způsobem. Dnes už je ale Merano dobře známé a rozhodně nepatří mezi produkty, které by veřejnost teprve objevovala.

Z novějších projektů vidím velký potenciál například v lounge křesle Cissy od Patricka Norgueta. Je to produkt, který rozšiřuje naše portfolio v segmentu komfortního sezení a zároveň ukazuje, kam se může Ton posouvat. Za důležité považuji také modely 822 a 314, které vznikly ve spolupráci se studiem Claesson Koivisto Rune jako současné interpretace našich ikonických židlí 811 a 14.

Co je na výrobě ohýbaného nábytku dnes nejtěžší?
Paradoxně právě to, co ji dělá výjimečnou. Ohýbání dřeva je proces, který nelze úplně nahradit automatizací. Vyžaduje zkušenost, cit a obrovskou preciznost. Dřevo je živý materiál a každý kus se chová trochu jinak. Velkou výzvou je proto předávání know-how dalším generacím. Zároveň ale investujeme do moderních technologií a robotizace tam, kde dávají smysl. Nejde o boj tradice s inovací. Naopak. Nejlepší výsledky vznikají ve chvíli, kdy se obě věci propojí.

Stalo se někdy, že designér přišel s návrhem, který byl skvělý, ale jednoduše nešel realizovat?
To je trochu zkratkovitá představa. Když začínáme spolupráci s designérem, obvykle už máme poměrně jasnou představu o tom, jaký typ produktu do portfolia hledáme. Designéry si vybíráme cíleně a během vývoje spolu intenzivně komunikujeme. Přesto se může stát, že během procesu narazíme na technické nebo obchodní limity. Někdy je potřeba návrh upravit tak, aby odpovídal možnostem výroby, jindy zjistíme, že by výsledný produkt byl natolik složitý nebo nákladný, že by na trhu jen těžko obstál.

Vybíráte si designéry spíše podle intuice, nebo podle jasně definované strategie značky?
Je to kombinace obojího. Musíme cítit lidskou i kreativní kompatibilitu, ale zároveň velmi dobře víme, kam chceme značku posouvat. Hledáme designéry, kteří respektují DNA Tonu, ale zároveň jej umí interpretovat svým způsobem.

Navrhoval jste nějaký nábytek z portfolia značky i vy sám?
Nenavrhoval a myslím, že je dobře, že každá role má své odborníky. Mám velký respekt k práci designérů i konstruktérů. Moje role je spíš vytvářet prostředí, kde mohou vznikat kvalitní produkty a dlouhodobě silná značka.

Spolupracovali jste na nějakých kolekcích s dalšími českými značkami?
Pokud je řeč o společných kolekcích s jinými českými značkami, tak takovou spolupráci jsme zatím nerealizovali. Dlouhodobě se soustředíme především na spolupráci s designéry, díky kterým vznikají nové produkty a současné interpretace našich ikonických modelů.

Velmi mě zaujalo, že se zúčastníte slavného milánského veletrhu Salone del Mobile Milano, který bude probíhat od 21. do 26. dubna. Bude to pro vás letos premiéra?
Určitě ne. Na Salone del Mobile jezdíme už přibližně 25 let, takže rozhodně nejde o premiéru. Každý rok je pro nás ale příležitostí ukázat, kam se značka posouvá.

Podobu našeho výstavního prostoru letos navrhlo studio Vrtiška & Žák, které dlouhodobě působí jako art directoři značky Ton a podílí se na formování její vizuální prezentace.

Jak to každoročně probíhá? A co může reálně takový veletrh značce přinést?
Přípravy začínají mnoho měsíců dopředu. Neřešíme jen samotný produkt, ale také způsob jeho prezentace, podobu expozice, komunikaci i celkový zážitek, který si návštěvníci odnesou.

A co může takový veletrh značce přinést? Samozřejmě nové kontakty a obchodní příležitosti, ale jeho význam je mnohem širší. Milan je místem, kde se potkává celý svět designu. Máte možnost získat okamžitou zpětnou vazbu od architektů, designérů, partnerů i médií a zároveň ukázat, kam se značka posouvá a jak o designu přemýšlí.

Prozradíte nám, kterými výrobky se na Salone del Mobile Milano pochlubíte?
Hlavní novinkou byla židle All'essenza od Alexandera Guflera. Produkt vychází z jednoduché siluety a vyvážených proporcí a je ukázkou toho, že i minimalistický design může být výrazný.

Jak už jsem ale zmínila výše, Ton je všeobecně dobře známý a uznávaný i mimo Česko. Kde všude dnes působíte?
Dnes dodáváme naše produkty do více než 90 zemí světa. Největší zastoupení máme tradičně v Evropě, ale naše produkty najdete také v Severní Americe, Asii nebo na Blízkém východě.

A vedle obchodních partnerů budujeme i vlastní zázemí. Showroomy máme v České republice, Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku, díky čemuž můžeme být zákazníkům blíž a lépe představovat značku i naše novinky.

Máte pocit, že zahraniční klienti sází na design víc než ti čeští?
Nemyslím si, že by šlo říct, že zahraniční klienti sází na design více. Spíše je v některých zemích design dlouhodobě přirozenou součástí každodenního života. To je dobře vidět například v Itálii, kde lidé často vnímají design podobně jako architekturu nebo módu – jako něco, co běžně ovlivňuje kvalitu života.

V Česku se tento přístup také výrazně posouvá. Zákazníci jsou informovanější, více se zajímají o původ produktů, kvalitu zpracování i dlouhodobou hodnotu. A právě to je trend, který nás těší.

Existuje trh, kde Ton zatím nefiguruje, ale zajímá vás?
Neřekl bych, že máme jeden vysněný trh. Zkušenost nám ukazuje, že úspěch nestojí na tom, kde působíte, ale jak silnou značku a vztahy si na daném trhu dokážete vybudovat. Proto se dnes soustředíme především na dlouhodobý rozvoj tam, kde už máme své zákazníky a partnery. To nám dává větší smysl než rychlá expanze do dalších zemí.

Vy se – kromě prodeje – zaměřujete také na osvětu. Máte Showroomy a nabízíte exkurze i prohlídku Vily Ton. Dalo by se tedy říct, že Ton by se měl zažít. Je to tedy prostor, který má spíš vysvětlovat, nebo vyvolávat otázky?
Ideálně obojí. Myslím, že dnes lidé nechtějí jen nakupovat produkty, ale chápat jejich původ, proces i hodnotu. Když člověk vidí výrobu nebo si sedne do produktu v reálném prostoru, začne značku vnímat úplně jinak. Najednou vidí množství práce, zkušeností a detailů, které za každým produktem stojí. A právě tehdy často lépe pochopí nejen jeho hodnotu, ale i cenu. To je něco, co se velmi těžko předává prostřednictvím katalogu nebo obrazovky. A pokud si z návštěvy odnese i otázky nebo inspiraci, je to vlastně dobře. Design by neměl být pasivní.

Dokážete si představit, že by se Ton jednou otevřel ještě více? Například formou workshopů nebo vlastních výstav?
Ano, dává nám to smysl. Vidíme velký potenciál v tom otevírat značku více veřejnosti a ukazovat proces vzniku nábytku i hodnotu řemesla. Lidé dnes často fungují velmi digitálně a právě fyzický zážitek nebo kontakt s materiálem je pro ně čím dál silnější.

Jak by měl Ton vypadat za dalších deset let? Kam ho plánujete dál vést?
Ano a myslím, že se v tomto směru postupně otevíráme čím dál více. Letos si například připomínáme 165 let továrny v Bystřici pod Hostýnem a při této příležitosti vznikl dokument mapující její historii i současnost, který mohou lidé vidět na našich sociálních sítích.

Zároveň připravujeme výstavu produktů z našich archivů, na které chceme ukázat vývoj značky a proměny designu napříč generacemi. Čím dál více lidí zajímá nejen samotný produkt, ale také jeho původ, způsob výroby a hodnoty, na kterých je postavený.