„Lidi chtějí stále něco nového. To ale nemusí být hned produkt,” říká Matěj Maňák, zakladatel značky Emblemm

V Londýně si vydělal peníze na vlastní módní značku. A přitom získal také zkušenosti z Harrods, vyšší nároky na kvalitu a ambici vybudovat českou značku, která obstojí i za hranicemi. Matěj Maňák postupně buduje Emblemm na pomalejším růstu, důrazu na detail a přesvědčení, že novinka hned nemusí znamenat celou novou kolekci. Jak vypadala jeho cesta z Česka do Londýna a zpět, jaké bylo jeho největší podnikatelské vystřízlivění, a co by jednou chtěl vidět za slovním spojením: Made in Czech Republic? Přinášíme vám pohled na českou módní scénu očima návrháře se zahraničním přesahem.

Krásný den, Matěji, vy stojíte za založením módní značky Emblemm. Ještě předtím se ale odehrál jeden zajímavý příběh, a to vaše cesta do Anglie, kam jste si odletěl vydělat peníze právě na založení vlastní značky. Wooow, to musel být pro tehdy jednadvacetiletého kluka obrovský skok. 
Dobrý den, plno lidí říká, jak jsem byl odvážný, a tak. Ale mně to nepřišlo. Věděl jsem, co chci, co pro to mám udělat a prostě jsem za tím šel. Bylo to úplně přirozené. Samozřejmě nebylo lehké odstěhovat se do cizí země, kde jsem nikoho neznal, ale celou dobu mě vedlo odhodlání. A zároveň z toho mám jednu z nejlepších rad, co můžu dát: Ušít si na sebe bič. Pak není cesty ven, člověk se s tím musí vypořádat a nejvíc se naučí.

Když jste odcházel do Londýna, měl jste už tehdy jasnou představu, jak má Emblemm jednou vypadat, nebo se ta vize formovala až cestou?
Představa před Londýnem a po něm byla úplně jiná. Když jsem pracoval přes dva roky v obchodním domě Harrods, kde jsou ty nejlepší značky světa, tak jsem si osahal materiály, zvedl nároky na kvalitu i zpracování. Koukal jsem, jak vypadají ty nejlepší kousky oblečení a tašek. Před Londýnem jsem myslel, že ušijeme pár polokošil. Po Londýně jsem už měl první kabelku, a pak jsem pracoval už na celé pánské a dámské kolekci.

V jednom z vašich rozhovorů jsem narazila na informaci, že jste tehdy v Londýně měl rezervaci na dvě noci v hostelu a nic víc. Dnes jste zakladatelem značky, která má ambici stát se dlouhodobou českou módní ikonou. Co vám tato zkušenost dala do podnikání?
Tak to mě těší. Hlavně jsem zvyklý si vždy poradit. Rychle najít efektivní řešení. To mám po tátovi. Ale v Londýně jsem si tohle nastavení posunul. Před poslední přehlídkou jsem najel na 110% a cítil jsem se neporazitelný. Nic nebyl problém. Všechno jsem hned vyřešil.

Vy jste se „cestou” k Emblemmu zastavil také u Porsche Design, kde jste pracoval na manažerské pozici. To je silná značka s mezinárodním renomé. Nepřemýšlel jste, že tam zůstanete?
Ne, vůbec. Pro mě to tenkrát byla jen oblíbená značka. Ale můj cíl v Londýně byla konkrétní částka, kterou jsem chtěl vydělat. Jen jsem nevěděl, jak dlouho tam budu muset být. V Porsche Design to pro mě byla jen práce a nástroj, jak ty peníze na začátek vydělat.

Zažil jste během budování značky nějaký hodně těžký okamžik? Přemýšlel jste někdy, že to zabalíte?
Těch bylo! Nejhorší pro mě je, když nám dílny vyrobí něco, co není přesně podle mých představ. Záleží mi hodně na detailech. To mě pak často srazí na kolena na chvíli. A nejtěžší jsou ty dlouhé prodlevy, kdy jen připravujeme bez nějakého konce. Potřebuju se mít na co těšit. Když nám došly peníze, musel jsem si najít zase práci a oddálil jsem si tak svůj sen. Nikdy jsem ale nepřemýšlel, že bych to zabalil. Zase to je ve mně tak přirozeně, že tohle je to, co mám dělat. Před EMBLEMM jsem zkoušel psát scénář k filmu, kreslit komiks, psát knížku. U všeho jsem vydržel pár stránek a konec. Tohle je první věc, které se držím přes deset let. To je určitě test motivace.

Název Emblemm odkazuje na symbol nebo znak individuality. Co by měl podle vás člověk cítit, když si oblékne váš kousek?
Měl by se cítit jako ta nejlepší verze sebe sama. Sebevědomě a odhodlaný vyrazit do města, něco zažít, někoho poznat.

Když vybíráte materiál pro nový model, co rozhoduje jako první? Vzhled, pocit na těle, původ materiálu?
Je to mix kvality, vzhledu, pocitu. Musím cítit, že to je materiál, který se nám hodí do EMBLEMM a splňuje vysoké nároky, které mám.

Současné značky často řeší rychlost a množství kolekcí. Vy jste naopak šel cestou pomalejšího budování. Může být podle vás dnes trpělivost i konkurenční výhodou?
Určitě. Lidi chtějí stále něco nového. To ale nemusí být hned nový produkt. Poslední rok se hodně soustředíme na vizuály, videa, obsah. Pro mě je to taky forma seberalizace a baví mě to. Hlavní je pro nás budovat dlouhodobě značku. Produkty ale už máme a stále o nich plno lidí neví.

Jak se podle vás za posledních deset let změnilo vnímání kvalitního oblečení u českých zákazníků?
Asi jsou citlivější na kvalitu a dokáží ji lépe poznat. U látek to je ale často těžké a člověk to zjistí až po pár vyprání. Proto taky látky hodně testujeme, než vznikne finální produkt.

Propsal se do toho všeho nějak i fakt, že Česká republika má silnou historii textilního průmyslu?
Historie tu je, ale myslím, že komunismus to všechno zničil. Není moc na co navázat nebo oživit, co se týká výroby. České dílny nejsou většinou konkurenceschopné oproti zahraničí a neposouvají se technologicky. To je pak pro větší značku překážka.

Móda je často spojována s emocemi, ale značka musí vydělávat peníze. Jak se hledá rovnováha mezi tím, co chcete vytvořit vy, a tím, co chce zákazník?
Tím, že stále celkem začínáme, tak mám svobodu v tom tvořit, co cítím. A pak koukáme, na co lidi pozitivně reagují. Podle toho tvoříme třeba novou kolekci. Nápadů mám samozřejmě mnohem víc, než se nakonec realizuje. Musím ale přemýšlet nad tím, jestli produkt bude mít zákazníka svoje místo.

Jaké bylo vaše největší podnikatelské vystřízlivění po prvních letech fungování Emblemm?
S první přehlídkou jsem si myslel, že ji stačí udělat, pak se všechno prodá a je hotovo. To se samozřejmě nestalo. U druhé přehlídky jsem pak věděl, že tím práce teprve začíná. To bylo těžší proto, že jsem byl už po ní na dně sil. Ale všechno jsme zvládli.

Co vás dnes stále žene dopředu? Když už nejste ve fázi budování, ale spíše fungování?
Každý nový vzorek oblečení, focení a event, kde se potkám s klienty nebo přáteli značky. Zkrátka jsem rád s lidmi. To mě pohání.

Jak by měl Emblemm vypadat za dalších deset let?
Jako silná známá značka po celé Evropě. Se skvělým týmem mezi Prahou, Londýnem a pár butiky, kam se budou stát fronty.

Co byste chtěl, aby se jednou spojovalo se slovním spojením: Made in Czech Republic?
Made in Italy. Ale to pravé.