„Nábor i personalistika se s AI zcela mění,” říká CEO StartupJobs

Pracovní trh se mění rychleji než dříve a s ním by se měl vyvíjet i způsob, jakým uvažujeme nad kariérou. Je totiž důležité si uvědomit, že jakákoliv změna v ekonomice, technologický posun, geopolitická situace i další faktory, znamenají i transformaci potřeb ve firmách. Filip Mikschik, zakladatel a CEO StartupJobs, s námi rozebral vývoj náborových strategií pod vlivem aktuálních trendů, rostoucí důraz na reálné dovednosti i celkové formování českého trhu práce.

Dobrý den, pane Mikschiku, vy jste se na českém trhu uvedl především jako zakladatel a CEO StartupJobs. Co vás k nápadu na založení tohoto portálu přivedlo?

Všechno se to sešlo ještě během mého studia na vysoké škole, kdy jsem k IT studoval vedlejší specializaci - marketing. Bavilo mě to hlavně proto, že to bylo hodně praktické. Pracovali jsme na reálných zadáních od velkých mezinárodních firem. Zároveň jsem se tehdy shodou okolností zapojil do druhého běhu startupového akcelerátoru StartupYard. Dopoledne jsem seděl v prosklených zasedačkách korporátů, odpoledne pak se start-upisty, kteří z ničeho budovali něco. Ten kontrast byl silný a já jsem měl díky němu jasno - kdybych si měl vybrat, chci pracovat ve startupu. Jenže kde takovou práci najít? A tak jsem udělal to, co jsem dělal už od šestnácti. Postavil jsem webovky. Chtěl jsem ukázat, že kariéra nemusí nutně začínat ve velké firmě. Že je i jiná cesta. Nepřemýšlel jsem nad tím jako nad byznysem. Jen jsem chtěl, aby ti nejšikovnější věděli, že můžou jít jinam. A když se teď ohlédnu zpátky, myslím, že se to povedlo.

Jak vypadaly vaše začátky? Setkal jste se s nějakými většími výzvami?

Na začátku je nejlepší, že vlastně člověk vůbec netuší, do čeho jde. A právě proto do toho skočí po hlavě. StartupJobs začal tak, že jsem měl možnost vystoupit na konferenci pro startupy v pražské Lucerně, před tisícovkou lidí. Dodnes si pamatuji, jak mám napsaný e-mail, zda bych tam mohl vystoupit, a nechtělo se mi ho odeslat. Protože veřejné vystupování pro mě nebylo úplně přirozené. Nakonec jsem ale zavřel oči a kliknul na „odeslat“. Na pódiu jsem potom odprezentoval tři slidy (tehdy jediné, které jsem měl) a řekl, že startupy budou mít za týden svůj vlastní pracovní portál. A zase rychle zmizel z pódia. V tu chvíli neexistoval žádný web, žádný backend, nic. Jen nápad a ta věta. Když jsem pak vystoupení trochu rozdýchal a otevřel mobil, čekal tam e-mail. Ozval se první zájemce o inzerci. A bylo jasno - je čas web skutečně vytvořit. Sednul jsem k tomu a během deseti dnů šel do světa. Pro mě osobně byla největší výzva překonat ten prvotní strach vůbec něco odstartovat. Cestou pak přišla spousta dalších nepříjemných momentů, ale ten přístup, že to prostě dám a druhý den budu zase makat dál, ten mi zůstal.

Jak dlouho trvalo, než se portál StartupJobs dostal do českého povědomí v takové míře, ve které je dnes?

I když se to nezdá, letos v červnu to bude už 13 let, co děláme StartupJobs. A upřímně ani nevím, kdy nastal ten moment a řekl jsem si: „Jo, teď už lidi vědí, co děláme.“ Možná to ale souvisí s jednou důležitou změnou v myšlení, ke které došlo pár let zpátky. Dlouhou dobu jsme komunikaci směřovali čistě na konkrétní skupiny zájemců, a to vždy podle toho, jaké nabídky jsme na platformě měli. Takže pokud byl někdo mimo tuhle bublinu, v podstatě neměl šanci na nás narazit. Fungovalo to, ale byli jsme vidět jen tam, kde jsme aktivně cílili. Pak ale přišel moment, kdy jsme si řekli, že výkonnostní cílení nestačí. Že chceme, aby každý o StartupJobs věděl, i když zrovna nehledá práci. A právě z tohoto rozhodnutí vznikly například i naše první outdoorové kampaně. Aby na nás lidé mohli narazit i jinde než jen na internetu.

Jak byste zhodnotil situaci na českém trhu práce? Je dostatek volných pozic i odborníků? Můžete nám dát krátký souhrn?

Situace na trhu práce je dnes mnohem vyrovnanější než dřív. Historicky platilo, že bylo více volných pozic než lidí, kteří je chtěli obsadit. Teď se to ale mění. V posledních měsících sledujeme rekordní počty kandidátů reagujících na nabídky. Najít tedy práci je aktuálně složitější. Firmy se navíc primárně zaměřují na zkušené seniorní profily, kterých je pořád nedostatek. Pro juniory, kteří hledají první práci, je dnešní trh náročnější než dřív. Mimo jiné i kvůli tomu, jak rychle firmy nasazují AI a mění tím způsob, jakým pracují i koho potřebují.

Jaká je úspěšnost kandidátů, kteří se propojí s firmami právě přes StartupJobs?

Víme o firmách, které nábor přes jiné platformy ani nedělají a celý tým postavily díky StartupJobs. A taky víme o spoustě úspěšných startupů, které díky lidem, které přes nás našly, vyrostly do úplně jiné ligy. Co nám často říkají firmy? Že kandidáti od nás jsou prostě jiní. Nehledají práci jen proto, aby měli z čeho zaplatit nájem. Chtějí dělat něco, co má smysl. Chtějí růst a být u něčeho zajímavého. A právě takové lidi chceme firmám posílat. Ty, kteří nechtějí jen vydělávat, ale chtějí se posouvat vpřed.

Vidíte nějaké trendy v tom, jaké firmy a pozice jsou dnes nejžádanější? Jak se liší situace dnes a například před 5 lety?

V globálu se toho vlastně tolik nemění. Pořád platí, že jsme vyrostli na IT a tahle oblast je u nás stále nejsilnější. Ale trendy samozřejmě sledujeme. Dnes se čím dál víc pozic i firem točí kolem AI. Ať už jde o vývoj samotné technologie, její implementaci, nebo nové produkty, které na ní stojí. Firmy se zároveň posouvají různým tempem a lidé si hledají prostředí, které jim sedí. Každému zkrátka vyhovuje jiná velikost firmy. Někomu malý tým, jinému strukturovanější prostředí. A jak firmy rostou, mění se i jejich kultura. Proto vidíme, že lidé mezi firmami přirozeně rotují, hledají nové výzvy nebo jiný vibe. A to je podle nás naprosto v pořádku. Je to známka zdravého trhu.

Co je podle vás klíčovým faktorem při získání dobré pracovní nabídky? Zkušenosti, vzdělání, soft skills, nebo ještě něco jiného?

Nakonec je to hlavně o tom, jaký má člověk výtlak. Tedy co ho dokáže skutečně posunout vpřed. A to jde ruku v ruce se zkušenostmi. Čím víc jich člověk má, tím víc slepých uliček už má v malíku a tím rychleji pozná, kudy cesta nevede. Soft skills jsou pak zcela zásadní ve chvíli, kdy chcete cokoliv prosadit v týmu, a to je realita každé firmy. Naopak formální vzdělání podle mě ztrácí na váze. Neznamená to, že není důležité, ale v řadě oborů už prostě nehraje prim. Důležitější je, jestli se člověk umí sám vzdělávat, držet krok s vývojem a přizpůsobovat se novým technologiím i trendům. Nakonec to je ale vždycky takový mix. Zkušenosti, schopnosti učit se, přizpůsobit se a umět pracovat s lidmi. Ale z pohledu firmy se to zjednodušuje, tedy jaký je poměr cena/výkon. A pokud dodáte také výsledky, je rozhodnuto. Na to bych se soustředil.

Co moderní recruitment? Má například klasické CV stejnou váhu jako dřív, nebo už stačí mít jen dobře vyplněný profil na Linkedinu? A mají na HR větší zájem o kandidáty s praxí, nebo je důležitější ochota učit se nové věci?

Jestli CV nebo Linkedin, to je spíš otázka formátu než obsahu. Podstatné je, co v tom stojí. Jasně, některé firmy stále chtějí klasické PDF v příloze, ale Linkedin se dá taky snadno vyexportovat. Tím bych se fakt nezasekával. To, co personalisty při pohovoru zajímá nejvíce, jsou zkušenosti a jejich relevance k dané pozici. Praxe má v tomhle ohledu velkou váhu. A proč? Protože „mám chuť se učit“ napíše do životopisu úplně každý. Nikdo tam přece nenapíše, že se nechce rozvíjet. Takže ve výsledku je to jen reálná zkušenost, která ukáže, co zvládnete. Ne fráze během pohovoru.

Jak se na nabídce pracovních míst podepisuje současná geopolitická situace?

Firmy na tohle prostředí samozřejmě reagují. A ve startupech to platí dvojnásob, protože jejich fungování je úzce navázané na financování. Když je na trhu depka, úrokové sazby vysoko a investoři hledají spíše jistotu, chuť pouštět se do rizik výrazně klesá. A naopak. Když je situace příznivá, je i víc odvahy. Dnes je ta dynamika ještě výraznější kvůli nástupu AI. Celý trh je turbulentní a rychle se mění. Co je ale zajímavé je to, že zatímco v době covidu a následného propadu trhů v roce 2022 byla reakce spíš panická, dnes už firmy přistupují k rozhodnutím s větším klidem a rozvahou. Pořád je to nejisté, ale víc promyšlené.

Zaznamenali jste razantní změny v poměru českých a zahraničních uchazečů o práci?

Detailní data k tomu sice nemáme, ale ano, zájemců ze zahraničí na StartupJobs vidíme víc než dřív. Na druhé straně je pravdou, že ochota českých firem zaměstnávat cizince zůstává relativně nízká. Hlavním limitem je přitom často legislativa. Dostat do Česka někoho mimo EU je složitý a zdlouhavý proces, do kterého se spousta firem vůbec nechce pouštět. A další bariérou bývá také jazyk. Ne každá firma je připravena přepnout komunikaci do angličtiny. Ale i tady je vidět posun. S rostoucím tlakem na kvalitu a dostupnost lidí se mindset firem pomalu mění. Není to revoluce, ale postupný vývoj správným směrem.

Jaký máte názor na využití umělé inteligence v oblasti náboru a personalistiky? A využíváte vy sami nějaké AI technologie? Například pro lepší párování kandidátů s firmami?

Když to vezmu odzadu, ano, používáme nástroje, které využívají AI pro párování kandidátů s nabídkami. A i uvnitř firmy se snažíme AI zapojovat všude tam, kde to dává smysl. Ať už v marketingu, vývoji, nebo každodenní operativě. Zrovna teď píšu tyhle odpovědi na konferenci ve Vídni, kde je AI v HR tématem skoro každé prezentace. Takže ano, proces náboru i personalistiku AI zcela mění. Otázka ale spíše zní: Jak hluboko ta změna zasáhne, a co všechno tím projde přerodem.

Jaké obory budou podle vás v budoucnu nejvíce žádané? A které pozice nabídnou největší výdělky? Bude to spíše IT vývojář nebo zedník?

Dva roky zpět bych měl jasnou odpověď. Dnes už si tak jistý nejsem. Obecně stále platí, že firmy potřebují lidi, kteří dokážou něco vytvořit a posouvat věci vpřed. A úplný vrchol v tomto směru je podle mě podnikání. Budovat něco od nuly, přetavit nápad v realitu. To je disciplína sama o sobě. Když ale zůstaneme u klasického zaměstnání, tak je jedna věc jasná: AI se do firem sama neimplementuje. A právě tady vzniká obor, který je zatím v plenkách, ale o to větší má potenciál. Kdo se v tom dokáže zorientovat už teď, může z toho hodně těžit.

Všimli jsme si, že na webu StartupJobs máte umístěné také tzv. Testy znalostí. Co přesně po jejich úspěšném dokončení kandidát získá? A berou na tyto testy ohled také potenciální zaměstnavatelé?

Naše testy znalostí jsou primárně pro sebehodnocení. Po jejich dokončení člověk vidí nejen svůj vlastní výsledek, ale i to, jak si vedl ve srovnání s ostatními, kteří test absolvovali před ním. A to je z mého pohledu zajímavé. Výsledky vidí i potenciální zaměstnavatelé, ale vždy jim říkáme, že je to jen jedno z mnoha vodítek. Další dílek do skládačky, ale ne něco, podle čeho by měli dělat finální rozhodnutí. Takže testy určitě stojí za to zkusit. A pokud se náhodou nezadaří, výsledek se dá kdykoliv skrýt. Mohou jen pomoct, nikoliv uškodit.

Co byste doporučil studentům a absolventům, kteří teprve začínají budovat svou kariéru?

Nebojte se zkoušet, objevovat a experimentovat. Platí to pro AI, podnikání i cestování, vlastně pro cokoliv. Jediná dovednost, která bude v budoucnu opravdu univerzálně užitečná, je schopnost učit se a přizpůsobovat. A tu si nejlépe osvojíte tím, že se do věcí pustíte sami. Bez záruky, ale s otevřenou hlavou.

A otázka na závěr - které tři firmy jsou v Česku podle vás tím nejzajímavějším zaměstnavatelem? A proč?

Nemám jen tři tipy, mám jich rovnou tři a půl tisíce. Jsou to všechny firmy, které najdete na StartupJobs. Právě v nich totiž máte šanci se opravdu posunout vpřed. A pokud bych měl zmínit jednu, která je mi nejblíž? Tak samozřejmě věřím, že nejzajímavějším zaměstnavatelem v našem oboru jsme my sami. 🙂